Článek
Z nedávného průzkumu vyplynulo, že lidé vyúčtování a faktury za energie moc neřeší. Je to chyba?
Většina lidí otevře obálku s vyúčtováním a podívá se, zda má přeplatek nebo nedoplatek. A pokud mají přeplatek, odmítají už věnovat víc pozornosti tomu, co na těch papírech je. Papírů je hodně, je tam strašně moc čísel a lidé tomu nerozumí. Mají pocit, že když je přeplatek, je všechno v pořádku a věnovat se tomu nemusí.
To je jedna z největších chyb, kterou v oblasti energií dělají. Ta úplně největší je, že se nezajímají o to, jaké jsou kde ceny.
Dodavatelé s nimi hrají hru. Velmi často vidíme, že zákazník má přeplatek, ale přitom mu dodavatel mírně zvyšuje měsíční zálohu. A zákazník to neřeší. Má dobrý pocit z přeplatku a řekne si: Dobře, budu platit o stovku nebo dvě víc. Ale to už jsou dva a půl tisíce korun za rok.
A když bude mít stejnou spotřebu a cenu, příští rok přijde nová obálka a přeplatek bude zase o něco vyšší, a bude mít ještě silnější pocit, že je všechno v pořádku. Ale to není pravda.
Lidé by se měli věnovat tomu, co je na faktuře napsáno a kolik by jednotlivé položky stály jinde.
Takže přeplatky podle vás vedou k tomu, že lidé o změně neuvažují?
Jedinou starostí dodavatele je udržet si zákaznickou bázi a vydělat co nejvíc peněz. Výrazně jednodušší to má u neaktivních zákazníků, kteří se o platby nezajímají. Potom si může dovolit nastavit úplně jiné ceny než u zákazníků, kteří jsou aktivní.
U smluv na dobu neurčitou od ledna klesne cena elektřiny na 3000 až 3300 korun bez DPH za megawatthodinu. Kdyby ale zákazníci jenom trochu zkoumali na internetu, navštívili první porovnávač cen nebo se podívali na první akviziční cenu jiného dodavatele, zjistili by, že tam se cena pohybuje okolo 2200 až 2300 korun. A to je obrovský rozdíl.
Při průměrné spotřebě se bavíme o několika tisících korun ročně, s větší spotřebou to jsou ale klidně i desítky tisíc, které zákazník přeplácí.
Právě proto se dodavatelé snaží, aby zákazníci neměli potřebu se ptát. Když otevřete obálku a tam je hezky napsáno, že máte přeplatek a dodavatel ho vrací na účet, nemáte žádnou motivaci koukat na to, kolik vlastně platíte.
A co když přijde nedoplatek?
Když přijde faktura s nedoplatkem šest tisíc zrovna před Vánocemi, situace je jiná. To se budete automaticky ptát, zda by to u jiného dodavatele nešlo levněji. A až pak zjistíte, o kolik levnější by to mohlo být.
Ale proč by se chtěl ptát někdo, kdo má přeplatek už pět let po sobě? Lidé nechápou, že jim dodavatel vrací přeplatky jen proto, že platí větší zálohy, než by měli.
Lze ušetřit i jinak?
Ano. Nejde totiž jen o to, kolik platíme dodavateli, nýbrž také distributorovi. I zde jsou velké rozdíly a spousta zákazníků nemá správně nastavený jistič nebo distribuční sazbu.
Potom mnohdy přeplácejí za distribuci elektřiny třeba až desetinásobek. Například mají doma elektrický bojler, který si pořídili místo původního plynového, a pokud si nezmění distribuční sazbu, platí za elektřinu nesmyslné peníze.
Narážíte na to, že měli běžnou distribuční sazbu D02d a ušetřili by změnou na D25d?
Přesně tak. Když máte sazbu D02d, platíte za distribuci elektřiny, tedy za to, že vám ji distributor doručí, přibližně 2500 korun za každou megawatthodinu. Pokud ale máte sazbu pro bojler, platí se jen 250 korun, tedy desetina. To samé platí pro sazby na topení.
Ten, kdo elektřinou topí, může mít spotřebu třeba deset megawatthodin za rok, u většího domu klidně dvojnásobek. A potom se špatně nastavenou sazbou přeplácí jen na distribuci desítky tisíc ročně.