Merkelová televizní a rozhlasové stanici SWR řekla, že ujednání s Tureckem se týká toho, jak předcházet umírání syrských běženců a zastavit nelegální migraci do Evropy. „Je nelidské dostávat lidi do takto nebezpečných situací. Proto bychom se měli pokusit nabídnout jim legální cesty. Německo se každopádně k této odpovědnosti hlásí.”

KOMENTÁŘ DNE:
 Držme si odstup a nadhled - O síle i slabosti západního světa přemítá Jiří Pehe. Čtěte zde >> 

"Všichni říkají, že musíme chránit naše vnější hranice, všichni říkají, že musíme bojovat proti nelegální migraci, všichni se vyslovili pro zásah NATO v Egejském moři a všichni nyní přivítali nové návrhy," řekla k pondělnímu summitu.

Předseda německé opoziční Levice Bernd Riexinger řekl DPA: „Turecko na summitu EU otevřeně slavilo svou silovou pozici. EU je kvůli své nejednotě v uprchlické otázce vydíratelná.”

Zřetelně se ukázalo, jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešenírakouský deník Der Standard

Výtky se snažit otupit šéf poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder. Označil Turecko za klíčovou zemi, bez níž nejde migrační krizi vyřešit. ”Přesto ale nelze očekávat, že splníme všechna přání Turecka,” zdůraznil.

„V současnosti lze jen těžko věřit, že bude skutečně zcela naplněno všech 72 podmínek, které Turecko na dohodu navázalo, a že by s nimi byl srozuměn Evropský parlament,” napsal deník Süddeutsche Zeitung. Podle něj existují dobré důvody k tomu, že vyjednávání o vstupu Turecka do EU jsou u ledu„.

Vina Merkelové

Rakouský deník Der Standard označil dlouhý seznam požadavků Turecka za důsledek chybné politiky německé kancléřky: „Zřetelně se ukázalo, jaká to byla od Merkelové chyba vsadit všechno na turecké řešení. Prezident (Recep Tayyip) Erdogan může věřit, že si může dovolit všechno. A Evropané k tomu mlčí.”

Turecký premiér Ahmet Davutoglu na pondělním summit v Bruselu

Turecký premiér Ahmet Davutoglu na pondělním summit v Bruselu

FOTO: Yves Herman, Reuters

Kancléřku kritizoval i francouzský list Le Figaro: „Dvacet měsíců prohlášení o principech, vyslovené pozvání stovkám tisíc migrantů, neúčinná řešení, politické cupování, spěšné budování bariér. To vše, aby se došlo k politováníhodnému zjištění, že je třeba konečně zavřít zadní vrátka, což je základní podmínka pro otevření oficiální brány.” Zmínil, že váha Německa je ještě více znát, když je na špatné cestě: „A jeho partneři, především Francie, jsou příliš slabí, aby ho přivedli k rozumu.”

Jako každá záchranná akce, má i tato svou cenu. A ta je dost vysokáitalský deník La Repubblica

Velké obavy z dohody dal najevo liberální polský deník Gazeta Wyborcza. „Pouze Turecko může nyní příliv běženců z Blízkého východu do západní Evropy zastavit. A tím zachránit před rozpadem schengenský prostor, který populisté spekulující se strachem z běženců uzavřeli, a zároveň znovu obnovit důvěru v EU. Ale nebude cena, kterou je třeba zaplatit, příliš vysoká? Neznamená pakt s tureckým prezidentem Tayyipem Erdoganem zrazení sama sebe?”

Brexit se blíží

Ústupky Turecku tvrdě kritizoval britský list The Daily Telegraph, který jasně napsal: „Dohoda s Tureckem o uprchlících je dalším připomenutím, že EU znamená imigraci.” Co tato slova znamenají v době, kdy se rozhoduje o případném odchodu Británie z EU, je celkem jasné.

Britům vadí především neřízená imigrace a volný pohyb. James Kirkup zmínil, že po pěti letech mohou imigranti volně cestovat po celé EU. „Kdokoli, kdo bude hlasovat pro členství Británie v EU, by si měl uvědomit tato fakta. Nic v Cameronově balíčku to nemění. EU znamená masovou migraci.”

Italský deník La Repubblica si nebral servítky: „Turecký premiér (Ahmet Davutoglu) přijel do Bruselu s falešným zdáním plachého a trochu zmateného účetního, aby Evropanům hodil záchranný kruh a ušetřil je tak katastrofální politické zkázy ve vodách Egejského moře. Ale tak jako každá záchranná akce, má i tato svou cenu. A ta je dost vysoká.”

Žena poblíž hraničního přechodu do Makedonie v řeckém Indomeni

Žena poblíž hraničního přechodu do Makedonie v řeckém Indomeni

FOTO: Vadim Ghirda, ČTK/AP

La Repubblica zdůraznila, že turecký prezident Erdogan dostal další peníze v době, kdy tamní úřady převzaly opoziční deník, který hlavu státu kritizoval: ”Nebyla to žádná pěkná podívaná, co vrcholní politici EU včera předvedli. Byli nejednotní a váhaví ve všem, co se týkalo Turecka v Evropě, Turecka, které vystupovalo jako pán a které si je jisté svou beztrestností.”

Výhrady humanitárních organizaci

Za krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize označila plán vracet uprchlíky do Turecka místo snahy o jejich přesídlení organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).

Obavy ohledně plánu EU a Turecka dohodnutého předběžně na pondělním summitu vyjádřil v úterý také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle obou organizací by plán měl negativní dopady především na běžence z AfghánistánuIráku.

Obě organizace reagovaly na vznikající dohodu, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se dostanou na řecké ostrovy. Za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Tento plán je ale podle AI nemorální, nezákonný a nebude dlouhodobě fungovat.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Na hraničním přechodu Idomeni vzniklo stanové městečko.Zdroj: Reuters

Ředitel německé organizace Pro Asyl, Günter Burkhard, varoval před vytvářením etnického a národnostního napětí mezi migranty: ”Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané.”

Turecko není bezpečná země

Podle Amnesty ani není možné označit Turecko za bezpečnou zemi pro občany třetích států. „Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání. Turecko ani náhodou nemůže být považováno za bezpečné pro občany třetích států,” uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.

I ona řekla, že neutíkají jen Syřané: „Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova.”

„Vracení uprchlíků, kteří v Turecku nezískají ochranu, představuje problém jak z hlediska mezinárodního, tak z hlediska evropského práva,” řekl evropský ředitel UNHCR Vincent Cochetel. Podle něj přijímá Turecko asi jen tři procenta běženců z Afghánistánu, Iráku a Íránu.