Rasmussen jednoznačně podpořil vojenský zásah proti organizaci Islámský stát (IS) na území SýrieIráku. „Není to stát, je to teroristická skupina,“ zdůraznil generální tajemník Aliance. Odsoudil nejen vraždy západních novinářů a humanitárních pracovníků, ale také hromadné zabíjení tisíců obyvatel v oblasti.

Podle Rasmussena, který ovšem zdůraznil, že není právním expertem, je chování IS takového charakteru, že podle Charty OSN opravňuje k vojenskému zásahu.

NATO ale neplánuje své přímé vojenské zapojení do operací chystaných koalicí několika zemí. Aliance je připravena, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Lepší výměna zpravodajských informací má pak členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.

Na rozdíl od Ruska se s IS nedá vyjednávat

Generální tajemník zdůraznil, že Aliance, která na nedávném summitu ve Walesu rozhodla o některých svých změnách, je připravena reagovat na bezpečnostní hrozby z jihu i východu. Na rozdíl od Ruska, které by mohlo podle Rasmussena kolem Ukrajiny stále přispět k uklidnění situace, se ale s IS vyjednávat nedá.

„Jsme v bojové linii nové bitvy – bitvy mezi tolerancí a fanatismem, mezi demokracií a totalitarismem, mezi otevřenými a zavřenými společnostmi,“ prohlásil Rasmussen ve svém zřejmě posledním velkém veřejném vystoupení v roli šéfa NATO. Od počátku příštího měsíce jej v křesle generálního tajemníka vystřídá Jens StoltenbergNorska.

Rusko svým chováním kolem Krymu a na východě Ukrajiny porušilo všechny mezinárodní smlouvy a pravidla, která od konce studené války udržovala v Evropě mír, míní Rasmussen. Připomněl také Moldavsko a Gruzii, kde Rusko stejně jako na Ukrajině využívalo ekonomický tlak a vojenskou sílu k vyvolání nestability.

„Obávám se, že ruským zájmem je založit další, dlouhodobý, zmrazený konflikt v oblasti. Myslím, že dlouhodobou ruskou ambicí je obnovit zónu vlivu v blízkém zahraničí a zabránit sousedním zemím v euroatlantické intergaci s NATO a EU,“ poznamenal Rasmussen v následné debatě.

Rasmussen: Rusko není hrozbou 

V projevu zopakoval, že do Aliance jsou dveře otevřené pro všechny, kteří si přejí stát se členy a splní technické předpoklady. Připomněl v této souvislosti také západní Balkán s tím, že významným dalším krokem by mohlo být přijetí Černé Hory.

I když Rusko porušilo své mezinárodní závazky a nelegálně vojensky zasáhlo na Ukrajině, není pro spojence bezprostření hrozbou, řekl také generální tajemník NATO. „Rusko ví, že máme článek pět Severoatlantické smlouvy, který spojence chrání,“ řekl. Aby bylo takové varování věrohodné, NATO ve svých východních členských zemích posílilo obranná opatření, připomněl.

V projevu Rasmussen také opět zdůraznil potřebu zvýšit výdaje členských zemí na obranu a vyslovil se pro co nejširší ekonomické vazby mezi Evropou a Severní Amerikou včetně rychlého dokončení dohody o volném obchodu mezi EUUSA, známé jako TTIP.