„Jejich pobouření je adresované Kyjevu, protože nepožadoval pro Polsko, advokáta Ukrajiny v Evropě, účast na summitech,“ napsal v pondělí list Rzeczpospolita s odvoláním na kuloárová vyjádření vládních politiků.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle listu je ale „opakované přehlížení Polska na setkáních o Ukrajině“ velkým dílem vinnou polské vlády. Komentář upozornil, že je „třeba vzít do úvahy nedávnou aféru s odposlechem, jejímž jedním z protagonistů je i ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Ve hře jsou ale podle listu i další faktory. Komentář klade otázku, zda je Polsko Ukrajině dost příznivé, a odpovídá, že zatímco polská společnost ano, tak vláda ne. List dává do kontrastu spontánní výbuch sympatie k východnímu sousedu a neochotu Varšavy poslat do Kyjeva pomoc v podobě zásilek vojenské výstroje, o kterou Ukrajina žádala. Pak je podle Rzeczipospolite vůbec otázkou, proč by měla Ukrajina k jednáním o svém dalším osudu vlastně Polsko zvát.

Rána pro prestiž Polska

To, že je neúčast Poláků na nedělních mezinárodních rozhovorech v Berlíně těžkou ránou pro polskou prestiž, se domnívá i šéf opozičního Svazu demokratické levice Lezsek Miller. Podle něj to ale není jen důsledek toho, že vláda není aktivní, ale také toho, že není nestranná.

„Tyto rozhovory se měly uskutečnit ve Varšavě, protože Polsko je jediná země hraničící jak s Ukrajinou, tak s Ruskem,“ prohlásil v televizi TVP Miller, podle něhož to však má podstatný háček: „Aby tomu tak mohlo být, muselo by Polsko přijmout roli zprostředkovatele, a ne strany v konfliktu“.