Hlavní obsah

Polské bažiny zažívají uprchlické drama

Právo, Pavol Minárik

Sto třicet kilometrů překážek ze žiletkového drátů a k tomu 2,5 metru vysoký plot, který z hodiny na hodinu roste jako houby po dešti, kroužící vrtulníky, ozbrojení vojáci, pohraniční stráže i policisté. Tak vypadá situace na léta klidné státní hranici mezi Polskem a Běloruskem. Vše se změnilo minulý měsíc, když začaly proudit stále početnější skupiny utečenců pokoušejících se dostat do Polska a pak dál do vnitrozemí Evropské unie.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Polsko staví plot z ostnatého drátu na hranicích s BěloruskemVideo: Reuters

 
Článek

K těm, kterým se to nepodařilo, patří skupina 32 pravděpodobně afghánských běženců, kteří už tři týdny za dramatických podmínek nedobrovolně kočují pod širým nebem v bažinatém terénu nedaleko osady Usnarz Górny.

Morawiecki: Nepodlehneme vydírání

Běloruští vojáci nechtějí pustit skupinu zpátky, zatímco polští brání jejich vstupu do Polska, což vytváří patovou situaci, a zatím nic nenasvědčuje, že dojde k jejímu prolomení. Polská strana celou dobu tvrdí — a zopakoval to i premiér Mateusz Morawiewcki —, že „afghánští uprchlíci se stále nacházejí na území Běloruska, kam přicestovali legálně ze své země, a to je v souladu s mezinárodním právem za ně zodpovědné“.

Polsko postaví na hranici s Běloruskem plot proti migrantům

Domácí

I když Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a komisařka Rady Evropy pro lidská práva vyzvaly Varšavu, aby migranty pustila do země a poskytla jim lékařskou, potravinou a humanitární pomoc, ta to odmítá. „Znamenalo by to podlehnout vydírání běloruského režimu, který za migrační krizí na hranicích nejen s Polskem, ale i Litvou, Lotyšskem a Estonskem stojí,“ řekl Morawiecki.

Zároveň vyloučil, že osoby, které se pokoušejí ilegálně dostat na polské území, bude možné přijmout, protože by takové řešení vedlo k nepřípustnému nárůstu vlny běženců do Polska.

Odlišný názor, než premiér Morawiecki zastává Wlodzimierz Cimoszewicz, jeho předchůdce a europoslanec. Je třeba oddělit lidskou, humanitární a politickou rovinu, hlavně pokud se někteří z běženců, jak informují média, ocitli už v ohrožení života, upozornil.

Nemáme právo být k nim lhostejní.
Marta Zlonkiewiczová z humanitární organizace Chléb a sůl

„Těmto uprchlíkům, už dlouhou dobu bez střechy nad hlavou, jídla a vody, je třeba pomoct. Když se nám nedávno podařilo na chvíli k nim dostat, třásli se strachem. Část z nich se rozplakala, jsou zděšení ze situace, v jaké se octli. Nemáme právo být k nim lhostejní,“ upozornila v TVN24 Marta Zlonkiewiczová z humanitární organizace Chléb a sůl.

„Měli být ve svých domovech, ale oni ho nemají. Nikdo, kdo není k tomu přinucen, přeci svůj domov neopustí. V jaké situaci se musí ocitnout člověk, aby opustil své blízké, děti, rodiče i majetek a vydá se pěšky křížem přes celý svět. Popřemýšlejme o tom,“ řekl reportérům TVN24 obyvatel jedné z příhraničních obci.

Polsko do Varšavy evakuovalo zatím 770 Afghánců

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám