Článek
Erdogan už kvůli sankcím kritizoval Washington z pozice spojenců v Severoatlantické alianci. „Co je to za partnerství? Toto rozhodnutí je otevřený nepřátelský útok na svrchovanost naší země,“ uvedl v televizním vysílání.
Dodal, že opravdovým cílem USA je zablokovat pokrok, se kterým Turecko nedávno začalo v obranném průmyslu, a zajistit, aby bylo znovu závislé na USA.
USA uvalily na Turecko sankce za nákup ruského vojenského systému
„Americké sankce nejsou obhajitelné právně ani politicky. Pokud bychom od nákupu S-400 chtěli odstoupit, už bychom to udělali,“ zdůraznil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu pro stanici Kanal 24. Ankara bude v nejbližší době zvažovat, zda bude vůči Spojeným státům reagovat recipročně.
Ředitel tureckého obranného průmyslu Ismail Demir situaci trochu uklidnil. Řekl, že sankce se týkají jen čtyř lidí z SSB a nijak se nedotknou ministerstva obrany, armády ani společností z obranného průmyslu. Nákup S-400 obhajoval s tím, že se jedná o nejlepší protivzdušný systém.
EU rozšíří sankce na Turecko za průzkum ložisek plynu v kyperských a řeckých vodách
Sankce vůči řediteli a třem dalším zaměstnancům SSB podle Demira nijak neovlivní již podepsané dohody a nevytvoří pro Turecko žádné překážky. Naopak, dodal, ještě zvýší turecké odhodlání.
Turci systém od Ruska zakoupili už v roce 2017 za 2,5 miliardy dolarů (asi 55 miliard korun), letos v říjnu potvrdili, že začali systém testovat i přes opakované protesty Washingtonu a čelních představitelů NATO. USA už Ankaru potrestaly tím, že Turecko vyjmuly z programu stíhaček F-35, na jejichž výrobě se Turci podíleli a které chtěli koupit.
Američané argumentovali obavami, že by se mohly údaje o nejmodernějším americkém bojovém letounu dostat do Ruska a ruští experti by následně mohli najít způsob, jak jej na radarech systému S-400 odhalit.