„Pro dlouhodobý rozvoj je transparentnost, otevřenost a konkurenceschopnost klíčová. Tu je ale těžké zajistit tam, kde není svoboda tisku. A bez ní vzrůstá možnost monopolizace, korupce soudního systému a nástupu diktatury,“ řekl Acemoğlu.

KOMENTÁŘ DNE:
Šance prezidenta Zemana při návštěvě Trumpa – Možné podoby setkání českého prezidenta s americkým analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Upozornil, že krize z předlužení země může nastat velmi záhy: „Hospodářský růst se odvíjí od spotřeby a spotřeba je povzbuzována půjčkami. To není udržitelné. Zbývá nám velmi málo času. Stavba se ještě nezhroutila, ale může. Může přijít krize.“

„Může k tomu dojít za rok nebo za dva,“ varoval s tím, že zatím je Turecko ještě atraktivní pro krátkodobé investice, což umožňuje zmenšovat deficit. To by se ale podle něj mohlo změnit, pokud by Turecko mělo potíže se splácením dluhů. „Pozitivní obraz Turecka přetrvává, ale už se (zahraniční kapitál) začal stahovat. Proto také dolar posiluje (vůči turecké liře),“ varoval profesor.

Situace by se podle něj mohla zhoršit. „Jestliže se zvednou úrokové sazby v USA, což se za Trumpovy vlády očekává, stahování kapitálu se urychlí. Musíme jednat společně dřív, než k tomu dojde.“ Fed zatím k dalšímu zvýšení sazeb nepřistoupil, to se ale může změnit už na prosincovém zasedání. [celá zpráva]

Vývoj kurzu dolaru K turecké liře

Vývoj kurzu dolaru k turecké liře

FOTO: David Ryneš, Novinky

Acemoğlu také uvedl, jaké by Turecko mělo podniknout kroky. „V dlouhodobém horizontu musíme ukázat Západu, že se naše ekonomika rozvíjí.“ A varoval, jakých chyb se nyní Turecko dopouští. „Vytváříme naši zahraniční politiku podle naší domácí politiky. To není dobré.“ [celá zpráva]

Se svými názory přišel poté, co poslanci Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby zmrazila přístupová jednání s Tureckem, načež prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil vypovězením dohody EU a Turecka o migraci. [celá zpráva]

Podle časopisu Time bylo od puče propuštěno nebo postaveno mimo službu či přeřazeno na nižší pozici 125 000 lidí z 375 organizací a firem. Je mezi nimi 15 000 státních zaměstnanců včetně vojáků, policistů, daňových úředníků, učitelů, soudců nebo prokurátorů. Zadrženo bylo přes 36 000 lidí. Ukončit svou vydavatelskou a publikační činnost muselo 131 médií.

Profesor Acemoğlu zdůraznil, k jakému pokroku od devadesátých let došlo: „Nyní jsme mnohem rozvinutější a máme mnohem otevřenější společnost. Navzdory situaci s médii a rostoucím autoritářstvím, je Turecko otevřenější než bylo.“