Podle čtvrtečního sdělení mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaely Lagronové jsou oba zadržení — Markéta Všelichová a Miroslav Farkaš — obvinění z příslušnosti k teroristické organizaci. „Hrozí jim vysoké tresty,“ doplnila Lagronová v pátek.

Oba údajně působili v YPG. Farkas byl podle středeční zprávy listu Daily Sabah odstřelovač, Všelichová měla mít na starosti logistiku, zdravotní služby a také koordinaci příjezdu nových dobrovolníků z Evropy do Sýrie. [celý článek]

Turecká novinářka Amberin Zamanová na serveru Al-Monitor napsala, že zpráva o zadržení české dvojice mnohé Turky šokovala.

„Praha je oblíbené místo líbánek tureckých novomanželů a celá Česká republika je v Turecku zidealizovaná jako mekka krásných žen a vzrušujících intelektuálů, kteří všichni usrkávají známá místní piva,“ uvedla Zamanová, ale hned dodala, že je to zidealizovaný pohled.

Zmínila, že mezi Kurdy a Čechy jsou silné vazby a že ani na ministerstvu obrany se nijak netají „kamarádšoftem“ s kurdskými bojovníky. Praha byla také první město v EU, kde milice YPG a s ní spojení syrská kurdská Sjednocená demokratická strana (PYD) otevřely svou kancelář.

Zamanová uvedla, že Česká republika je spolu s Albánií pro YPG jedním z hlavních zdrojů zbraní, putují k nim prý přes Američany vedenou koalici proti Islámskému státu.

Odhad: 100 cizinců v řadách YPG

Američtí vojáci v Sýrii bojují po boku příslušníků milice YPG. V té pak kromě Kurdů působí i zahraniční vojáci — mnohdy dobrovolníci, kteří se rozhodli vyrazit Kurdům na pomoc, když se Islámský stát pokoušel dobýt obklíčené město Kobani.

Podle bývalého analytika Pentagonu Philipa Lockhause působí v řadách YPG asi stovka cizinců. Uvedl, že mezi nimi jsou Američané, Britové či Němci.

I když mají většinou jiné úkoly než bojovat, čtyři už padli. Mezi oběťmi je Američan i Brit.

Zamanová na webu Al-Monitor připomněla, že Turecko považuje všechny zahraniční bojovníky v řadách YPG za teroristy. Zatím však žádné jiné cizince bojující v řadách YPG v Turecku nezadrželi. Operace podniknutá 13. listopadu byla vůbec první zaměřená proti zahraničním příslušníkům YPG.

Kurdové chtějí mezinárodní uznání

Syrští Kurdové se snažili posledního půldruhého roku o mezinárodní uznání a větší podporu. V únoru 2015 se francouzský prezident François Hollande setkal se spolupředsedou PYD Asyou Abdulláhem a velitelkou ženských jednotek YPJ Nesrin Abudlláhovou.

Letos aktivity syrských Kurdů zesílily, když začali otevírat své kanceláře v různých evropských městech. První byla jménem Rodžavy, tedy syrského Kurdistánu, otevřena v únoru v Moskvě, 3. dubna pak YPG otevřela svou kancelář v Praze, první kancelář YPG v některé ze zemí EU.

„Otevřeli jsme tuto kancelář nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu,“ řekl zástupce PYD Servan Hasan a připomněl, že i Češi stejně jako Kurdové žili dlouho pod vládou jiných mocností, ale nakonec vybudovali svůj demokratický stát.

I v Praze byla Abdulláhová. „Setkala se představiteli ministerstva obrany. Náš boj s Islámským státem je tu vysoce oceňován. Všichni si uvědomují, že IS ohrožuje nejen Blízký východ, ale také Evropu,“ uvedl k jejímu programu pro Al-Monitor Hasan.

K cílům pražské kanceláře poznamenal, že jde o navázání diplomatických styků a vytvoření strategického přátelství. České ministerstvo zahraničí ale jasně uvedlo, že otevření kanceláře „neznamená uznání jakékoli politické reprezentace syrského Kurdistánu“.

Odpor Turecka

Aktivity Kurdů se nelíbí Turecku. Letos v únoru řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan že Turecko nedovolí vytvořit v Sýrii silný kurdský útvar na území Rodžavy a obrátil se na západní země, aby přehodnotily svůj postoj k YPG.

„Chci vyzvat znovu Západ, PYD a YPG jsou teroristické organizace. Historie neodpustí těm, kdož umožňují teroristickým organizacím se takto organizovat,“ řekl Erdogan v jasné narážce na aktivity syrských Kurdů.