„Bohužel, mise nebyla úspěšná, protože rukojmí se v cílové lokalitě nenacházela,” uvedl Pentagon. Operace Lisa Monaco podle mluvčího Pentagonu kontraadmirála Johna Kirbyho zahrnovala „letecké i pozemní části a byla zaměřena na síť věznitelů v rámci ISIL“.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Američané v Sýrii v oblasti, kde podle poznatků zpravodajských služeb drželi islamisté rukojmí, vysadili desítky vojáků speciálních jednotek. Během pátrání po unesených se vojáci dostali do přestřelek s radikály a řadu jich zabili. Při akci nepřišel o život žádný Američan, jeden byl lehce zraněn, sdělilo ministerstvo.

Obama schválil záchrannou akci počátkem léta, upřesnila podle agentury Reuters prezidentova poradkyně pro boj s terorismem Lisa Monacová.

James Foley na snímku z roku 2011

James Foley na snímku z roku 2011

FOTO: Steven Senne, ČTK/AP

Operace měla zůstat utajena 

Washington přišel s informací o vojenské akci v Sýrii den poté, co bojovníci Islámského státu zveřejnili video se záznamem vraždy novináře Foleyho, jenž byl před téměř dvěma lety unesen v Sýrii a od té doby byl nezvěstný. [celá zpráva]

Na videu je kromě něj zachycen i další unesený americký novinář Steven Sotloff, jehož život bude podle sdělení Islámského státu záviset na dalším postupu Spojených států v Iráku.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Caitlin Haydenová řekla po zveřejnění informací o operaci listu USA Today: „Nikdy jsme neměli zájem prozradit tuto operaci. Primární obavy o bezpečnost rukojmí a pro zajištění operace vytvořily imperativ, že ji uchováme v tajnosti, jak to jen půjde. Vyšli jsme s ní na veřejnost dnes jen proto, že bylo jasné, že velké množství médií připravuje reportáž o operaci a my jsme neměli jinou možnost než to přiznat.“

Operace je tak další neúspěšnou americkou tajnou akcí na záchranu rukojmí po akci Eagle Claw, jejímž cílem bylo v roce 1980 zachránit po islámské revoluci v Íránu Američany vězněné v Teheránu na velvyslanectví. Tehdy se nejen nepodařilo osvobodit rukojmí, ale akce se ani pořádně nerozběhla, dvě letadla se porouchala, třetí se srazilo s vrtulníkem, přičemž zemřelo na improvizovaném polním letišti v íránské poušti osm vojáků.

Útoky budou pokračovat

Prezident Barack Obama ve středu prohlásil, že USA budou navzdory hrozbám proti Američanům pokračovat v náletech na pozice islamistů v Iráku. [celá zpráva]

Islámský stát se letos zmocnil rozsáhlých částí Sýrie a severozápadního Iráku, kde tato radikální sunnitská organizace vyhlásila chalífát.

Její snahy o ovládnutí obří přehrady u severoiráckého Mosulu, postup k Irbílu i útok na Sindžár, odkud uprchly tisíce členů náboženské menšiny jezídů, vyvolaly reakci americké armády. Ta podnikla v posledních dnech řadu leteckých útoků na pozice bojovníků Islámského státu. Jde o první americké útoky na území Iráku po stažení v roce 2011. USA tak podporují pozemní jednotky irácké armády a kurdských milicí.