Hlavní obsah

Zákaz potratů v Texasu platí, Nejvyšší soud USA ho odmítl zrušit

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Washington

Nejvyšší soud Spojených států odmítl zrušit zákon, kterým stát Texas zakázal potraty od zhruba šestého týdne těhotenství. Verdikt je velkou ranou pro zastánce práva na potrat a posiluje naděje odpůrců interrupce z dalších států USA.

Foto: J. Scott Applewhite, ČTK/AP

Budova amerického Nejvyššího soudu ve Washingtonu

Článek

Nejvyšší soud ve středu rozhodl nejtěsnějším poměrem pěti ku čtyřem hlasům. Proti zákonu se postavil i předseda John Robberts a tři liberální soudci Elaina Kagainová, Sonia Sotomayorová a Stephen Breyer.

Konzervativci ovšem mají v Nejvyšším soudu převahu poté, co do něj Trump jmenoval během své vlády tři své nominanty z řad konzervativců. Sotomayorová označila verdikt za „neskutečný.”

Protože Nejvyšší soud texaský zákon neodmítl, vstoupil v platnost o středeční půlnoci. Ještě v pondělí se na Nejvyšší soud obrátily Středisko pro reprodukční práva, Americká federace pro plánované rodičovství a americká Unie pro občanská práva spolu s poskytovateli interrupcí v Texasu s naléhavou žádostí, aby zákon zablokoval, protože „by okamžitě a katastroficky omezil přístup k potratům v Texasu a zřejmě by donutil mnohé potratové kliniky zavřít.“

V USA se schyluje k bitvě hodnot. Nejvyšší soud projedná právo na potrat

Amerika

Nový zákon zakazuje potrat poté, jakmile je detekována srdeční činnost plodu, což je obvykle v šestém týdnu, často tedy ještě dříve, než ženy zjistí, že jsou těhotné. Podle odpůrců zákazu se tak 85 až 90 procent potratů v Texasu provádělo až po šestém týdnu těhotenství, což nově nebude možné.

Na rozdíl od potratových zákonů v jiných amerických státech je texaský zákaz unikátní také v tom, že je výsledkem občanské žaloby na potratové kliniky a nejde o rozhodnutí texaské vlády.

To, že Nejvyšší soud zákon nezrušil, dává velkou šanci odpůrcům potratů, že by mohli zvrátit také verdikt ve známém případu z roku 1973 Roeová vs. Wade. Žena, která tehdy vystupovala pod pseudonymem Roeová, se obrátila na soud, protože žádala o potrat. Ten jí soud nepovolil i přesto, že argumentovala tvrzením, že byla znásilněna.

Než Nejvyšší soud rozhodl v její prospěch, což v důsledku znamenalo legalizaci potratů v celých USA, narodila se jí dcera. Roeová však později svůj názor na potraty přehodnotila, přiznala, že k znásilnění nedošlo, a stala se jedním z největších odpůrců verdiktu, který jí potrat dodatečně umožnil.

Rána pro odpůrce potratů v USA, jejich omezení je v Louisianě neústavní

Amerika

Výsledek verdiktu je často napadán, protože soudci k jeho prosazení použili dodatku Ústavy, který vznikl z jiných důvodů a sloužil k jiným účelům.

Přijetí texaského zákona odsoudil prezident Joe Biden, který ho označil za „extrémní a očividně” porušující práva žen. Mohl by podle něj také výrazně narušit přístup žen ke zdravotní péči. Biden zdůraznil, že jeho administrativa bude chránit ústavní právo na základě výsledku verdiktu v případu Roeová vs. Wade, který sloužil jako precedens po téměř půl století.

V České republice je interrupce legální do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením až do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem bez omezení.

Reklama

Výběr článků

Načítám