Washington, D.C. je předmětem sváru a má šanci být 51. státem

„Až příliš dlouho bylo více než 700 tisícům obyvatel Washingtonu, D.C. odpíráno plné zastoupení v Kongresu. To je urážkou demokratických hodnot, na nichž byl náš národ založen,“ uvedla administrativa v prohlášení.

Ve Sněmovně prošel návrh zákona prostou většinou v poměru 216 ku 208 hlasům, přičemž všichni poslanci hlasovali výhradě podle stranické příslušnosti. Právě tady ale narazí demokraté na první překážku.

V Senátu sice drží těsnou většinu (zastoupení v horní komoře Kongresu je 50 : 50, při remíze hlasuje i viceprezidentka Kamala Harrisová), ale pro přijetí tohoto návrhu potřebují de facto hlas od 60 senátorů. Tím by totiž ukončili tzv. filibuster (dlouhé řečnění), unikátní proceduru amerického politického systému, kterou méně zastoupené strany využívají k tomu, aby znemožnily hlasování.

Demokraté tak nyní musí uvažovat nad správnou taktikou. Méně pravděpodobnou variantou je, že se jim podaří na svou stranu zlákat alespoň deset republikánů. Tou další, že s předložením návrhu vyčkají až do listopadu příštího roku, kdy budou volby do Senátu. Jakožto předkladatelé návrhu totiž mohou sami rozhodnout o tom, kdy se o něm bude hlasovat.

V listopadu 2022 se uskuteční volby do Senátu v 34 státech USA. Podle současných průzkumů v nich o něco lépe dopadnou demokraté, i když za rok a půl se může leccos změnit. Podle politického analytika Stuarta Rothenberga by teoreticky mohli demokraté urvat 56 křesel, pokud by byli úspěšní ve všech klíčových státech. I tak by ale museli nečekaně zvítězit v některých státech, které inklinují k republikánům.

Faktem je, že i kdyby zákon prošel Senátem, neměli by demokraté zřejmě vyhráno. Nový zákon by sice podepsal prezident Joe Biden, ale někteří experti upozorňují, že aby se stal Washington, D.C. 51. státem, musel by přijít o 23. dodatek ústavy, týkající se volebních hlasů v D.C, kdy se hlavní město v podstatě stává státem, ovšem pouze pro prezidentské volby.

O ten by ho mohlo připravit hlasování zbylých států, přičemž pro D.C. by muselo hlasovat nejméně 38 z 50 (k 29. březnu 1961 totiž 23. dodatek ústavy ratifikovalo potřebné množství 38 států, další dva tak učinily později, Arkansas odmítl a dalších devět států zůstalo nečinných - pozn. red.).

Proč se vůbec stal Washington, D.C. předmětem sváru mezi demokraty a republikány?

Horní komora amerického Kongresu je stočlenná. Každý stát zde zastupují dva zákonodárci, nezávisle na počtu obyvatel konkrétního státu. Washington, D.C. patří dlouhodobě mezi území, kde v prezidentských volbách hlasují pro demokraty.

Ti by tak v Senátu získali o dva hlasy navíc. Především v posledních letech, kdy ani jedna strana nebyla schopna získat v horní komoře Kongresu výraznější převahu, by se jednalo o velkou změnu.

„Docela by mě zajímalo, zda by naši přátelé na druhé straně uličky hlasovali se stejnou vervou, kdyby byl Washington, D.C. z 90 procent nakloněn republikánům, a ne demokratům,“ uvedl republikánský kongresman James Comer.

Návrh jde podle něj proti záměru „otců zakladatelů“. Pravdou je, že v Listech federalistů o tom psal bývalý americký prezident James Madison. Zakladatelé tvrdili, že hlavní město by nemělo mít statut státu, neboť se obávali, že volení zastupitelé by díky tomu mohli nabýt větší moci než federální vláda. Ve městě totiž sídlí všechny důležité instituce jako Bílý dům, Kongres či Nejvyšší soud.

Demokratům jejich návrh přijde férový. Mezi jejich nejčastějšími argumenty zaznívá, že rezidenti Washingtonu, D.C. zaplatí na federálních daních více peněz než 21 amerických států, což potvrdil vládní průzkum z roku 2019.

„Tohle republikáni nevidí. Nevidí ani desítky tisíc lidí z hlavního města, kteří bojovali za Ameriku ve všech možných válkách. Vidí jen další dva demokratické senátory. Jdou proti všemu, za co bojuje americká demokracie. Odpírají lidem volební právo, protože vědí, jak budou hlasovat. Jen proto je nechtějí nechat volit,“ řekl demokrat Jamie Raskin.

Bez statutu státu pracuje starostka Muriel Bowserová a zastupitelé hlavního města v omezených podmínkách. O jakémkoli návrhu zákona platícího na území D.C. totiž rozhoduje Kongres, zatímco jinde si to řídí samy státy. Kongres u D.C. zasahuje i do vnitřních záležitostí a rozhoduje také o financích.

Přeměna hlavního města v 51. stát patří dlouhodobě k agendě demokratů. Loni tento návrh Senátem neprošel.