Článek
Expertka Fatima Marinhová ale odhaduje, že celkem zemřelo 2060 dětí do devíti let, včetně 1300 nemluvňat. Podíl dětských obětí na celkovém počtu úmrtí je v Brazílii několikrát vyšší než v USA.
Panuje tu mylná představa, že děti nejsou covidem vůbec ohroženy, uvedla lékařka Fatima Marinhová, která je také poradkyní nevládní mezinárodní organizace Vital Strategies. Množství dětí mladších devíti let, které na covid zemřely, je však podle ní v Brazílii extrémně vysoké.
Ministerské údaje, podle nichž v Brazílii zemřelo na covid od loňského února do 15. března 2021 852 dětí do devíti let včetně 518 nemluvňat, považuje za podhodnocené. Sama dospěla k závěru, že dětských obětí bylo 2060, přičemž zemřelo 1302 nemluvňat.
K tomuto počtu dospěla na základě toho, že se v inkriminované době desetinásobně zvýšil počet dětských obětí s nespecifikovaným zánětem dýchacích cest proti předchozím letům.
V Brazílii docházejí sedativa pro pacienty s covidem, musejí je poutat k lůžkům
Přes dva tisíce mrtvých představuje 0,58 procenta z více než 365 tisíc obětí koronaviru v Brazílii. Podíl je to malý, jenomže mnohem vyšší než v USA, kde se v jednotlivých státech pohybuje mezi nulou až 0,19 procenta. V deseti státech USA nezemřelo na covid žádné dítě. Ve většině amerických států se přitom za děti považují i lidé ve věku do 17 nebo 19 let, jde tedy o podíl větší věkové skupiny než v Brazílii, a o to jsou brazilská čísla horší.
Absence testů má fatální následky
V Brazílii se kvůli nedostatku testů děti často na covid netestují, jak ukázal i případ ročního Lucase Ricarta. Ten začal loni v květnu trpět nechutenstvím a měl horečku. Lékař zjistil, že má nasycení krve kyslíkem 86 procent. „Nyní vím, že to není normální,“ řekla BBC jeho matka Jessika, ale tehdy to netušila.
Podle lékaře však měl jen angínu. „Nebojte se, není potřeba dělat test na covid,“ řekl jí. Dítěti předepsal antibiotika a po deseti dnech příznaky ustoupily až na nezvyklou únavu a dýchací potíže. Když začal Lucas na začátku června zvracet, udělali dítěti test na covid v místní nemocnici v Tamborilu. Vyšel pozitivně, ale v nemocnici nebyla JIP, a tak muselo být dítě převezeno na dětskou kliniku v Sobralu, přičemž cesta trvala dvě hodiny.
Brazílie prožívá noční můru bez konce
Ukázalo, že Lucas má syndrom multisystémové zánětlivé reakce (MIS), kdy organismus začal na infekci přehnaně reagovat. Ten se u dětí objevuje asi šest týdnů po nákaze koronavirem. Lucase dali na JIP a připojili ho na dýchací přístroj, protože měl plíce zasažené ze 70 procent, jenomže se mu zastavilo srdce, postižené zánětem ze 40 procent. Lékařům se podařilo Lucase resuscitovat a jeho stav se začal zlepšovat, takže ho po 33 dnech přesunuli z JIP na běžné oddělení. Tam však náhle Lucasovi poklesla hladina kyslíku v krvi a on zemřel.
Marinhová dodala, že problém je v tom, že se covid u dětí detekuje pozdě, v době, kdy už jsou vážně nemocné: „Máme vážné potíže s detekcí nemoci. Nemáme dost testů pro běžnou populaci a ještě méně je jich pro děti. Protože je tu zdržení při diagnóze, je tu také zdržení v péči.“
Brazilské pandemické pandemonium, umírá osm z deseti intubovaných
Bez testů dochází k špatnému určení diagnózy, protože covid u dětí má odlišné příznaky, upozornila Marinhová: „Děti mají častěji průjem, větší bolesti v břiše a na hrudi, než je u covidu běžné. Jenomže opožděná diagnóza, kdy se dítě dostane do nemocnice ve vážném stavu, může končit komplikacemi a smrtí.“
Přispívají k tomu i další problémy, jako je cukrovka, kterou však Lucas neměl, nebo špatná společensko-ekonomická situace rodiny. Nejvíc jsou ohrožené černošské podvyživené děti z chudých rodin, které žijí ve slumech, kde je těžké dodržovat opatření, kupříkladu rozestupy.