Snížení oznámil v televizi ABC mluvčí Bílého domu Bill Daley: "Pákistán podnikl některé kroky, které nám poskytly důvod k přerušení části pomoci“. Jde mimo jiné o to, že Pákistán po zabití bin Ládina vypověděl americké vojenské poradce.[celá zpráva]

Mluvčí vysvětlil, že americká akce, při které byl 2. května zabit Usáma bin Ládin, ovlivnila vzájemné vztahy: "Pákistánské politické struktury bolestně vnímají, že jsme podnikli akci, abychom dostali bin Ládina, za čímž náš prezident stojí a za což se nemáme vůbec důvod omlouvat.“

Pomoc se zkrátí o třetinu 

Podle Listu The New York Times jde o škrty ve výši třetiny celkové roční vojenské pomoci. Škrty se týkají především dodávek vojenského vybavení a kompenzací za to, že kvůli válce v Afghánistánu musel Pákistán nasadit více vojáků na afghánsko-pákistánské hranici.

Snížení pomoci také souvisí s tím, že Spojené státy už stáhly z Pákistánu své vojenské poradce a instruktory. „Snížení přítomnosti našich instruktorů a dalších vojáků vede k tomu, že nemůžeme poskytovat pomoc, která vyžaduje výcvik. Bez něho není efektivní,“ uvedlo americké ministerstvo obrany.

I přes opakované zdůrazňované nutnosti těsných vztahů je stále patrnější, že Pákistán už není mezi věrnými. Na kmenová území se podnikají bez souhlasu Islámábádu útoky na radikály napojené na Tálibán a al-Káidu a americký admirál dokonce uvedl, že Pákistán nechal zlikvidovat opozičního novináře.   [celá zpráva]

Pákistán je také kritizován kvůli vazbě na afghánské radikály ze skupiny Hakkání.

Generál Athar Abbás řekl, že Pákistán zatím od americké strany neobdržel žádné oficiální sdělení. Tvrdí, že pákistánská armáda prováděla a provádí úspěšné akce, při nichž využívá vlastní zdroje i bez zahraniční podpory, ať je jakákoliv.