Článek
Radikálové podnikli útok minulé úterý. Jejich řádění uvnitř britské ambasády v Teheránu neunikly ani vzácné obrazy nebo nábytek.
Podle líčení západních diplomatů museli útočníci zářit štěstím nad dokumenty s červeným nápisem Přísně tajné. Ty totiž skrývaly tajné plány Britů na invazi. Jak se ale ukázalo, ve skutečnosti šlo o invazi do Francie okupované nacisty. Plány totiž pocházely z roku 1943 a načrtávaly operaci Overlord, součást vylodění v Normandii o rok později.
Do Íránu je přivezl britský premiér Winston Churchill s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem, aby je na Teheránské konferenci předali Stalinovi.
„Doufáme, že to překladatelům revoluční gardy zabere dlouhou dobu, než zjistí, že plány jsou 70 let staré,“ pousmál se nad kořistí radikálů britský velvyslanec v Íránu Dominick Chilcott.
Přerušené diplomatické vztahy má spasit internet
Vztahy mezi Velkou Británií a Íránem jsou dlouhodobě napjaté. Velká Británie patří k nejhlasitějším kritikům Íránu kvůli jeho jadernému programu.
V době Islámské revoluce v roce 1979 došlo k úplnému přerušení diplomatických styků mezi oběma zeměmi. Krátce po jejich obnovení v roce 1989 ale vztahy opět ochladly, když ajatolláh Chomejní vyhlásil fatvu na britského spisovatele Salmana Rushdieho. Další vlnu nevole vzbudilo zadržení britských vojáků v Perském zálivu roku 2007.
Také diplomatické styky Íránu se Spojenými státy zůstávají od Íránské revoluce přerušené. Američané však ve středu spustili projekt, od něhož si slibují sblížení obou národů. Jedná se o "virtuální ambasádu", kde mohou Íránci nalézt aktuální zprávy nebo například zažádat o americká víza.
"Můžeme přemostit vzniklou trhlinu a zapracovat na prohloubení porozumění mezi oběma našimi zeměmi a jejich občany," řekla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ze strany Íránců se však Američané zatím dočkali jen negativních reakcí. Tamní představitelé si stěžují, že se Spojené státy nemají co plést do jejich státu.
