Hlavní obsah

Učitelé se neshodnou, zda mají učit nepedagogové

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Mezi učiteli panují rozdílné názory na vládní návrh, který by měl zpřístupnit učitelskou profesi i zájemcům bez pedagogického vzdělání. Zatímco školské odbory takovou novelu zákona odmítají, sdružení Učitelská platforma s ní souhlasí. Podle jeho předsedkyně Petry Mazancové by MŠMT mělo navíc vypracovat strategii, jak v příštích letech zajistit dostatek učitelů.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Sněmovna vládní návrh podpořila minulý týden v úvodním čtení. Nyní ho začal projednávat školský výbor, hlasovat o svém stanovisku by měl 18. března.

Podle loňského průzkumu ministerstva může ve výhledu pěti let chybět ve školách až 11 tisíc učitelů.

„Souhlasíme, aby se učiteli na 2. stupni základních škol a na gymnáziích mohli legálně stávat i držitelé magisterských titulů z jiných fakult než pedagogických, pokud by si do tří let doplnili pedagogické minimum,” řekla Mazancová.

Podle učitelů sdružených v Učitelské platformě by to mohlo pomoci vyřešit hrozící nedostatek kantorů, kterých může podle loňského průzkumu ministerstva školství ve výhledu pěti let chybět ve školách až 11 tisíc.

Vláda podpořila zpřístupnění učitelské profese nepedagogům. Do tří let si mají doplnit vzdělání

Věda a školy

Návrh podle Mazancové jen zlegalizuje stav, který už na řadě škol existuje, protože již dnes mohou na přechodnou dobu zaměstnávat nekvalifikované učitele.

Společně s novelou očekává platforma od MŠMT plán konkrétních kroků, jak pedagogy ve všech typech škol zajistit.

Odbory: Novela by mohla ohrozit kvalitu vzdělávání

V ČR je přibližně 150 tisíc učitelů. Učitelská platforma má asi 300 členů. Školské odbory, které s vládní předlohou novely nesouhlasí, mají nicméně členů kolem 20 tisíc.

Odboráři se domnívají, že by novela mohla ohrozit kvalitu vzdělávání. Podle jejich předsedy Františka Dobšíka může zpochybnit náročnost studia učitelství, a ohrozit tak zájem o něj.

„Považuji to i za degradaci učitelského povolání, ke kterému jsou nezbytně nutné kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných profesích,” prohlásil.

Foto: Milan Malíček, Právo

V popředí předseda školských odborů František Dobšík, za ním ministr školství Robert Plaga

Změnu zákona považují školské odbory za zkratkovité řešení momentální krizové situace nedostatku učitelů. Resort školství podle nich rezignoval na jiná opatření, která by mohla učitele do škol přilákat, jako například mimořádné platy a další bonusy.

Vláda se každopádně zavázala do roku 2021 zvednout průměrný plat pedagogů zhruba na 46 tisíc Kč.

Školy v potížích. Chybí hlavně kvalifikovaní učitelé informatiky

Věda a školy

Vládní novela předpokládá, že by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. To by si museli doplnit do tří let. První dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Na tzv. adaptační období by pro ně ředitelé měli dostat peníze navíc.

Učitelská platforma by vedle toho byla i pro možnost snížit uvádějícím učitelům počet hodin přímé pedagogické činnosti.

Foto: Učitelská platforma

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy

Proti novele se kromě odborů postavil již dříve i spolek Pedagogická komora. Podobně jako odborářům i jemu vadí zejména změna, která se týká učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů.

Asociace děkanů pedagogických fakult ČR, která novelu rovněž považuje za riziko, však podle svého bývalého předsedy Miroslava Randy po jednání s ministerstvem připustila, že vzhledem k nedostatku učitelů jsou změny v zákoně nutné. Podobný názor mají i zástupci ředitelů škol.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám