Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Učitelé se neshodnou, zda mají učit nepedagogové

Mezi učiteli panují rozdílné názory na vládní návrh, který by měl zpřístupnit učitelskou profesi i zájemcům bez pedagogického vzdělání. Zatímco školské odbory takovou novelu zákona odmítají, sdružení Učitelská platforma s ní souhlasí. Podle jeho předsedkyně Petry Mazancové by MŠMT mělo navíc vypracovat strategii, jak v příštích letech zajistit dostatek učitelů.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Učitelé se neshodnou, zda mají učit nepedagogové

Sněmovna vládní návrh podpořila minulý týden v úvodním čtení. Nyní ho začal projednávat školský výbor, hlasovat o svém stanovisku by měl 18. března.

Podle loňského průzkumu ministerstva může ve výhledu pěti let chybět ve školách až 11 tisíc učitelů.

„Souhlasíme, aby se učiteli na 2. stupni základních škol a na gymnáziích mohli legálně stávat i držitelé magisterských titulů z jiných fakult než pedagogických, pokud by si do tří let doplnili pedagogické minimum,” řekla Mazancová.

Podle učitelů sdružených v Učitelské platformě by to mohlo pomoci vyřešit hrozící nedostatek kantorů, kterých může podle loňského průzkumu ministerstva školství ve výhledu pěti let chybět ve školách až 11 tisíc.

Návrh podle Mazancové jen zlegalizuje stav, který už na řadě škol existuje, protože již dnes mohou na přechodnou dobu zaměstnávat nekvalifikované učitele.

Společně s novelou očekává platforma od MŠMT plán konkrétních kroků, jak pedagogy ve všech typech škol zajistit.

Odbory: Novela by mohla ohrozit kvalitu vzdělávání

V ČR je přibližně 150 tisíc učitelů. Učitelská platforma má asi 300 členů. Školské odbory, které s vládní předlohou novely nesouhlasí, mají nicméně členů kolem 20 tisíc.

Odboráři se domnívají, že by novela mohla ohrozit kvalitu vzdělávání. Podle jejich předsedy Františka Dobšíka může zpochybnit náročnost studia učitelství, a ohrozit tak zájem o něj.

„Považuji to i za degradaci učitelského povolání, ke kterému jsou nezbytně nutné kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných profesích,” prohlásil.

V popředí předseda školských odborů František Dobšík, za ním ministr školství Robert Plaga

Foto: Milan Malíček, Právo

Změnu zákona považují školské odbory za zkratkovité řešení momentální krizové situace nedostatku učitelů. Resort školství podle nich rezignoval na jiná opatření, která by mohla učitele do škol přilákat, jako například mimořádné platy a další bonusy.

Vláda se každopádně zavázala do roku 2021 zvednout průměrný plat pedagogů zhruba na 46 tisíc Kč.

Vládní novela předpokládá, že by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. To by si museli doplnit do tří let. První dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Na tzv. adaptační období by pro ně ředitelé měli dostat peníze navíc.

Učitelská platforma by vedle toho byla i pro možnost snížit uvádějícím učitelům počet hodin přímé pedagogické činnosti.

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy

Foto: Učitelská platforma

Proti novele se kromě odborů postavil již dříve i spolek Pedagogická komora. Podobně jako odborářům i jemu vadí zejména změna, která se týká učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů.

Asociace děkanů pedagogických fakult ČR, která novelu rovněž považuje za riziko, však podle svého bývalého předsedy Miroslava Randy po jednání s ministerstvem připustila, že vzhledem k nedostatku učitelů jsou změny v zákoně nutné. Podobný názor mají i zástupci ředitelů škol.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků