Hlavní obsah

U sedmi exoplanet velikosti Země odhalili astronomové podobné složení

Nová mezinárodní studie měřila s extrémní přesností hustoty sedmi planet o velikosti Země v soustavě kolem hvězdy TRAPPIST-1. Jak informovala agentura Reuters, vědci díky tomu nyní vědí více o hustotách těchto planet než o jakýchkoli jiných planetách mimo Sluneční soustavu, což poskytuje důležitou stopu ohledně jejich složení.

Vědci objevili sedm planet velikosti Země s podobným složenímVideo: Novinky/Reuters

 
Článek

Tři ze čtyř vnějších exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu) systému leží v tzv. obyvatelné zóně, tedy v oblasti kolem mateřské hvězdy, kde by se na skalnaté planetě mohla nejpravděpodobněji vyskytovat tekutá voda.

Ačkoli jsou tyto planety velikostí podobné Zemi, obíhají mnohem blíže ke své hostitelské hvězdě – ultrachladnému červenému trpaslíkovi nazývanému TRAPPIST-1, který je jen o něco větší, ale mnohem těžší než „naše” planeta Jupiter.

Na planetách u chladného červeného trpaslíka může být víc kapalné vody než na Zemi

Věda a školy

Hvězda s označením 2MASS J23062928-0502285 byla poprvé pozorována teleskopem TRAPPIST, který je provozován v Chile a po němž získal tento systém své alternativní pojmenování TRAPPIST-1, v říjnu 2013.

Planety obsahují stejný podíl materiálů jako Země

Nová studie vedená astrofyzikem Erikem Agolem z Washingtonské univerzity v americkém Seattlu, na které se zejména podíleli i odborníci z univerzity v belgickém Lutychu (Université de Liège), naznačuje, že zmíněných sedm planet má pozoruhodně podobné složení a obsahuje zhruba stejný podíl materiálů, jako je železo, kyslík, hořčík a křemík, které tvoří naši planetu.

Rovněž bylo zjištěno, že planety mají o osm procent menší hustotu než Země.

Autoři studie, kterou v lednu publikoval odborný časopis Planetary Science Journal, navrhli tři hypotézy, které mají vysvětlit, proč tomu tak je.

Čínská sonda poslala první obrázky z okolí Marsu

Věda a školy

Jednou z možností je, že stejně jako Mars mají planety skalnatý povrch pokrytý rzí, což je oxid železa. Ale na rozdíl od Marsu, který má jádro z neoxidovaného železa, je na těchto planetách oxid železa promíchán s ostatními prvky až k jejich jádru. A samotným jádrem může být oxidované železo.

Povrch planety Mars je zbarven oxidy železa neboli rzí. Mars je planetou zemského typu, jejíž suchý povrch podléhá větrné erozi. Povrchové horniny jsou většinou pokryty pískem a prachem, v němž se vyskytuje velké množství oxidu železitého načervenalé barvy. V přírodě na Zemi se oxid železitý vyskytuje jako minerál hematit (také červený) a je důležitou součástí načervenalé železné rzi.

Druhou variantou je, že planety mají skalnatý povrch s jádrem bohatým na železo, které je menší než to zemské.

Třetí hypotéza naznačuje, že planety mají na svém povrchu hlubokou oceánskou vrstvu a větší jádro bohaté na železo. Tato varianta je ale možná pouze pro vnější čtyři planety v systému TRAPPIST-1. Pokud je správná, pak by voda představovala pět procent z jejich celkové hmotnosti – ve srovnání s jedním procentem u naší planety.

Evropský teleskop odhalil „vesmírný balet” pěti exoplanet

Věda a školy

Vnitřní tři planety jsou příliš blízko své hostitelské hvězdy, než aby na jejich povrchu mohla existovat kapalná voda. Pokud by však měly hustou atmosféru, jako má třeba Venuše, mohly by zadržovat mraky bohaté na vodu, poznamenala agentura Reuters.

Mrtvý radioteleskop identifikoval „pavoučí” hvězdu, která požírá svůj doprovod

Věda a školy

Hvězdný systém TRAPPIST-1 se nachází asi 40 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře. Leží stejně jako naše soustava na Orionově ramenu mezi dvěma dalšími rameny naší galaxie: rameny Persea a Střelce.

Orionovo rameno (či rameno Labutě) je malé spirální rameno galaxie Mléčná dráha, v němž se nachází Sluneční soustava. Patří do něj komplex mladých hvězd v souhvězdí Orionu. Sluneční soustava je situovaná na jeho vnitřním (k jádru Galaxie bližším) okraji. Má šířku přibližně 3500 světelných let a délku 10 000 světelných let. Na obloze se táhne ze souhvězdí Labutě až do souhvězdí Lodní zádě.
Rameno Persea je jedním ze dvou velkých spirálních ramen naší galaxie. Druhé hlavní rameno je rameno Štítu-Kentaura. Rameno začíná na vzdáleném konci dlouhé Mléčné dráhy. Dříve se mělo za to, že je to 13 tisíc světelných let daleko, podle současných představ leží začátek ramena Persea 6400 světelných let od Sluneční soustavy.
Rameno Lodního kýlu-Střelce je menší spirální rameno naší domovské galaxie Mléčné dráhy. Každé spirální rameno je dlouhá difúzní zakřivená struktura hvězd, která vybíhá z galaktického středu. Tyto gigantické struktury jsou často složeny z miliard hvězd a tisíce oblaků plynu. Rameno Střelce je jedním z nejvýraznějších ramen v Galaxii s velkým množstvím mladých hvězd či obřích molekulových mračen.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám