Předčasné odchody mladých ze škol? Přispívá k tomu i zadlužení rodin

„Je to fenomén. Děti jsou de facto motivovány opouštět učební obory, nestudovat a jít pracovat do montoven. Za nynější situace na trhu práce najdou uplatnění, ale v budoucnu se to může změnit. Za mrzký peníz do rodinného rozpočtu ztratí budoucnost,” prohlásil ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr.

Na předčasné odchody ze škol se ve svém výzkumu zaměřila Agentura pro sociální začleňování. Zatímco v roce 2013 školy nedokončilo pět procent mladých, v roce 2017 už sedm procent. Na severozápadě ČR se za tu dobu podíl zvedl z devíti na 16 procent.

Podle propočtů agentury tak stát do budoucna přichází o miliardy, a to na dávkách i na daních a odvodech.

Nejzadluženější okresy v Česku leží podle mapy exekucí právě na západě a severu republiky. Nejhorší byla předloni situace v okresech Most, Sokolov a Chomutov, kde měla nějakou exekuci pětina obyvatel. Průměrný dlužník tam měl pět až šest exekucí současně. Proti roku 2016 se za dva roky situace podle výsledků zhoršila.

„Zadlužení v neúprosné ekonomice je ve školách vidět,” podotkl šéf plzeňské diecézní charity. Podle něj se někteří rodiče zadlužují i proto, aby jejich děti nezůstaly ve třídě odstrčené kvůli tomu, že nemají stejné věci jako jejich spolužáci.

„Chytrý telefon musí mít každé dítě. V okamžiku, kdy rodiče řeší peníze a chtějí uchránit dítě střetů, nakupují za cizí peníze,” popsal Lodr.

Ke zlepšení školní docházky a dosaženého vzdělání mladých z chudých a zadlužených rodin podle pracovníků charity a jejích poraden chystané zpřísnění vyplácení dávek nepomůže.

Důrazně odmítají návrh ministerstva práce v čele s Janou Maláčovou (ČSSD), aby o podporu na bydlení přišly rodiny záškoláků. Toto opatření označují za laciné.

Jako řešení problému nedokončeného vzdělávání vidí vedle nastavení pravidel exekucí a oddlužení hlavně zajištění sociálního bydlení s podporou sociálních pracovníků.

Rodiny v nouzi hledají nyní ubytování v azylových domech. Tam ale mohou zůstat jen omezenou dobu. Kvůli chybějícím dostupným bytům se pak stěhují mezi jednotlivými zařízeními či ubytovnami. Dítě každý rok mění školu, učitele a spolužáky.

„U dětí v azylových domech se procento (se školními problémy) blíží ke stu. V azylovém domě je někdy už třetí generace. Žila tam babička dětí, jejich matka a teď i ony,” uvedla Marta Šosová z charitní poradny Blansko.

Podle zástupců Institutu pro sociální inkluzi (IPSI) by odebírání dávek na bydlení k úspěšné školní docházce nepřispělo. Represe by naopak práci v terénu s rodinami v tísni mohla zmařit.

IPSI uvedl, že ministerstvo školství se snaží situaci zlepšit a využívá k tomu peníze z rozpočtu i z fondů EU. Zlepšení nastalo v Moravskoslezském kraji.