Posádka ISS zveřejnila dechberoucí snímky polární záře z vesmíru

Severní polární kruh a různé oblasti na jižní polokouli jsou považovány za nejlepší místa pro pozorování polární záře na Zemi, avšak tým astronautů již poněkolikáté zvolil ještě lepší místo - vesmír.

Většina snímků zobrazuje „zelené závěsy světla nad obzorem a jasná světla měst dole”, všechny jsou dílem posádky aktuální Expedice 64 na ISS. Stanice snímky zveřejnila na svém oficiálním twitterovém účtu, polární záře fotí docela pravidelně.

Americký vesmírný úřad NASA popisuje daný přírodní jev jako „velkolepé znamení, že naše planeta je elektricky spojena se sluncem“, připomíná server The Daily Mail.

Například 13. ledna zachytili zajímavé obrázky severní polární záře nad Kazachstánem a Ruskem. Ten možná nejlepší fotografický úlovek z vesmíru, tedy z naší oběžné dráhy, je ze 7. ledna (na úvodní fotografii článku). Zachycuje záři v zemské atmosféře přes zásobovací loď visící ve tmě.

Jeden ze snímků (z 18. ledna) byl pořízen, zatímco orbitální laboratoř svištěla nad severní části Atlantského oceánu. Ve stejný den se ISS přesunula nad Rumunsko a nabídla další výhled.

„Mezinárodní vesmírná stanice obíhala zrovna 420 km nad Rumunskem, když byla pořízena fotografie světel ze švédských a finských měst s polární září nad obzorem naší planety," zní popisek fotky. Tmavá oblast na snímku mezi dvěma skandinávskými zeměmi je samozřejmě Baltské moře.

Posádku komplexu aktuálně tvoří američtí astronauti Michael Hopkins, Victor Glover, Kathleen Rubinsová a Shannon Walkerová (NASA), dále ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov (Roskosmos) a jejich kolega z japonské kosmické agentury JAXA Soiči Noguči.

Velmi hezké záběry polární záře lze pochopitelně zaznamenat také ze zemského povrchu. Povedlo se to i v pondělí 25. ledna jednomu finskému fotografovi na severu země. Podle něj došlo před půlnocí k „malé geomagnetické bouři, kdy obloha doslova vybuchla barvami”.

Přirozená světelná show se podle agentury Reuters odehrála ve finské oblasti Laponska, poblíž hranic země s Norskem a Švédskem, kde běžně úřadují teploty kolem -30 °C.

Jak jsme informovali už v prosinci, velmi netradičním způsobem zachytil severní polární záři americký fotograf Nate Luebbe. Snímky se mu podařilo pořídit kamerou upevněnou k meteorologickému balonu, který s ní vystoupal nad Aljašku do výšky přes 37 kilometrů.

Šlo konkrétně o záběry geomagnetické bouře třídy G1 s zelenkavou polární září s narůžovělým nádechem.

I když Luebbeho snímky pocházejí z úctyhodné výšky, nešlo ještě o vesmír. Pomyslnou hranici kosmického prostoru stanovila Mezinárodní letecká federace na 100 kilometrů nad zemským povrchem. NASA i americké letectvo považují za rozeznatelnou hranici mezi atmosférou a vesmírem výšku 50 mil (80,5 km).

„Obecně platí, že polární záři je pro Středoevropana obtížné spatřit - vznikají totiž především nad polárními oblastmi. Pokud jsou přece jen vidět, bývá to nízko nad severním obzorem,” uvedl v prosinci pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.