Článek
Příčiny úspěšné integrace Ukrajinců v Česku vidí Die Welt v tom, že většina příchozích byla schopna ihned pracovat, našla si zaměstnání, žije v běžných pronajatých bytech a děti chodí do školy. Za faktor úspěchu je považována jazyková blízkost, čeština je mnohem bližší ukrajinštině než němčině.
Ještě před vypuknutím války pracovalo v České republice mnoho Ukrajinců, zejména ve velkých městech, jako je Praha a Brno. V té době to byli hlavně muži, ale v poslední době přicházely do země hlavně ženy a děti.
„Už tehdy existovaly sítě, znalosti o českém trhu práce a v české ekonomice znalosti o dovednostech Ukrajinců,“ říká Thomas Liebig, odborník na migraci z OECD.
Tlak na integraci byl podle Die Weltu značný. Upozorňuje na to, že sociální příspěvek se v Česku pohybuje kolem 5000 korun, což odpovídá zhruba 200 eurům. Přitom životní náklady jsou podobné jako v Německu.
„5000 korun není příliš štědrých. Se sociálními dávkami dotyční sice vyjdou, ale aby mohli vést lepší život, musí pracovat,“ cituje Die Welt Kateřinu Ženkovou, odbornou asistentku Ostravské univerzity.
„Pokud chcete žít v České republice, musíte si to zasloužit, musíte být prospěšní společnosti a musíte pracovat. To je převládající názor,“ vysvětluje úspěch integrace Ukrajinců Michal Plaček, profesor z Univerzity Karlovy v Praze.
A trh práce nově příchozí vděčně přivítal, protože česká společnost rychle stárne.
Němci jsou zaskočeni
Německo by se proto podle deníku Die Welt mělo podívat na Českou republiku. Z 1,2 milionu Ukrajinců, kteří dorazili do Německa, jich 720 tisíc pobírá sociální dávky. Německá vláda vůči nim teď přitvrzuje. Nově příchozím chce zrušit dávky, strana CSU dokonce žádá, aby dávky dostávali jen žadatelé o azyl.
„Německo nechtělo co nejrychleji získat zaměstnance, ale v dlouhodobém horizontu lépe využít jejich dovedností a dostat je na pracovní místa, která odpovídala jejich kvalifikaci,“ tvrdí expert OECD Liebig. Proto byli nejprve vysláni na jazykové a kvalifikační kurzy. „Cenou za vyšší kvalitu je nižší míra zaměstnanosti.“
V červenci bylo v Německu zaměstnáno 347 tisíc uprchlíků, což je o 81 tisíc více než před rokem. Odborníci se však domnívají, že skutečnost, že naprostá většina je stále nezaměstnaná, je způsobena i tím, že mnozí přišli do Německa později než v sousedních zemích.
„Existují náznaky, že zejména ti, kteří byli v prvních hostitelských zemích hůře integrovaní, se přesunuli do Německa,“ říká expert OECD Liebig.
