Obřímu radioteleskopu v Portoriku hrozí zřícení. Bude vyřazen z provozu

Podle nedávné zprávy serveru National Geographic by mohl talíř o průměru 305 metrů vyřadit z provozu pád plošiny, která přišla o dvě kotvicí lana. Nenávratné zkáze radioteleskopu se snažili zabránit inženýři, kteří se pokoušeli plošinu stabilizovat. To se však uspokojivým způsobem nepodařilo, proto již NSF chystá plány na ukončení práce teleskopu, který by tak měl „jít dolů”.

Přezkoumání technických parametrů totiž zjistilo, že poškození observatoře Arecibo nelze stabilizovat bez rizika pro stavební dělníky a zaměstnance observatoře, uvedla americká nezávislá vládní agentura NSF na svém webu.

Několik zapojených strojírenských firem vyhodnotilo, že konstrukci hrozí katastrofa a její lana již nemusí být schopna nést zátěž, na kterou byla navržena. Několik hodnocení dále konstatovalo, že jakékoli pokusy o opravu mohou pracovníky vystavit potenciálně život ohrožujícímu nebezpečí. I v případě budoucích oprav inženýři zjistili, že by disk s nosnými věžemi okolo mohl mít i nadále potíže se stabilitou.

„NSF upřednostňuje bezpečnost pracovníků a zaměstnanců observatoře Arecibo a návštěvníků, což činí toto rozhodnutí nezbytným, i když nešťastným,” konstatoval ředitel nadace Sethuraman Panchanathan.

„Podle mě je to padesát na padesát,” odhadl přitom před pár dny šance na úspěšnou opravu bývalý šéf observatoře Michael Nolan. „Dělají, co je v jejich silách, ale mám obavy, jestli to bude stačit. Pokud existuje riziko pádu, pak tam ve chvíli kolapsu nesmí nikdo být,” dodal nicméně.

Mimo provoz je radioteleskop od srpna, kdy se vyvléklo jedno z pomocných ukotvovacích lan, která drží plošinu ve výšce 150 metrů nad talířem. Lano tehdy spadlo na plochu obřího disku a vytvořilo v ní přes 30 metrů dlouhou trhlinu. Začátkem listopadu se přetrhlo jedno z hlavních lan, která poutala plošinu k jednomu ze tří podpůrných sloupů.

„Je to vážná situace. Když lana takhle odcházejí, může to způsobit řetězovou reakci, kdy spadnou další lana a celá ta věc se zřítí,” citoval National Geographic dalšího z bývalých šéfů radioteleskopu Franka Drakea.

Nepohyblivý radioteleskop byl vybudován v letech 1959 až 1963 ve velké terénní proláklině. Využíval se například ke zkoumání změn v atmosféře a hlavně k výzkumu vesmíru a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací. Je hlavní částí projektu SETI@home, který se možnými zprávami z kosmu za pomocí osobních počítačů v domácnostech či ve firmách po celém světě zabývá.

S pomocí tohoto radioteleskopu v roce 1974 objevili američtí astronomové Russel Hulse a Joseph Taylor nový typ pulsaru (rotující neutronové hvězdy, která vyzařuje elektromagnetické záření - pozn. red.), za což v roce 1993 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku.

V roce 2017 například vědci z vesmírné observatoře Arecibo zaznamenali záhadné signály přicházející od hvězdy Ross 128, málo prozkoumaného červeného trpaslíka.

Obří teleskop navíc kupříkladu posloužil i jako kulisa v jedné ze závěrečných scén filmu Zlaté oko ze série o agentu Jamesi Bondovi. Ve filmu pomocí teleskopu hlavní záporný hrdina ovládal smrtící zbraň na oběžné dráze. Objevil se i v americkém sci-fi snímku Kontakt v hlavní roli s Jodie Fosterovou.