Češi přispějí k misi lovce exoplanet, zapojí se i do výzkumu měsíců Jupiteru

Spolupráce probíhají skrze Evropskou kosmickou agenturu (ESA), Česko je jejím členem od roku 2008. V pondělí 3. srpna uplynulo 25 let od vypuštění první české družice Magion 4 z ruského kosmodromu Pleseck.

Co se týká nových projektů, Václav Nesládek z Oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy upozornil na výrobu speciálních sendvičových kompozitních panelů, které kunovická firma 5M dodá pro servisní modul družice Plato.

„Lovec exoplanet” (tedy planet mimo Sluneční soustavu), který má být vypuštěn v roce 2026, bude studovat vlastnosti Zemi podobných planet v takzvaných obytných zónách kolem hvězd slunečního typu. Odborníci z Česka zpracují i návrh komplexního řešení pro celou družici.

Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR dohlédnou na instalaci spektrografu PLATOSpec na dalekohled na observatoři La Silla v Chile, který misi podpoří.

„Spektrograf PLATOSpec je jedinečný projekt, který bude poskytovat českým astronomům obrovské množství pozorovacího času pod tmavou oblohou v Chile. Výsledky pozorování budou přínosné pro obor exoplanet, ale také pro spoustu dalších astrofyzikálních oborů, které budou nosnými tématy pro vesmírnou misi ESA Plato,” vysvětlil vedoucí projektu Petr Kabáth ze skupiny výzkumu exoplanet ze stelárního oddělení astronomického ústavu.

Astronom dodal, že „i menší dalekohledy mohou dělat velkou vědu”. Spektrograf bude na chilské observatoři instalován na teleskop o průměru zrcadla 1,52 metru.

Další důležité české počiny jsou podle Nesládka vývoj a výroba nosných prvků pro raketové nosiče Ariane 6 se startem v roce 2021 i příspěvek k misi Juice, plánované na rok 2022. Pro ni výzkumníci přispějí napájecím zdrojem pro jeden z přístrojů, který kosmická sonda ponese.

Z Česka bude také elektronická řídicí jednotka spektrometru rentgenového dalekohledu Athena. Dalekohled má mapovat vznik a formování galaxií i růst obřích černých děr, začátek mise je plánován na rok 2028.

V rámci mise Hera, která má v roce 2022 zkoumat asteroid po nárazu americké sondy Dart, místní výzkumníci a firmy spolupracovali na vývoji nanosatelitu Apex.

V případě letos zakončených velkých projektů vedle v únoru vypuštěné sondy Solar Orbiter, kde se tuzemští vědci a firmy podíleli na vývoji čtyř z deseti přístrojů, Nesládek vypíchl sestrojení vypouštěcího zařízení, neboli dispenseru SSMS, pro nosnou raketu Vega a Vega-C.

„Jedná se o speciální zařízení, které umožňuje vynést na jedné raketě více družic – čímž snižuje jejich cenu – umí pojmout až 16 menších satelitů nebo dokonce 96 těch nejmenších: CubeSatů,” popsal Nesládek.

„Možnosti sestavení dispenseru jsou navíc natolik flexibilní, že může vynášet nejrůznější kombinace menších i větších družic, což potenciální konkurence v Evropě nenabízí,” dodal.

Dispenser je podle něj zatím nejhodnotnější tuzemskou komponentou vypuštěnou do kosmu od vstupu země do ESA. „Hlavním dodavatelem je brněnská firma SAB Aerospace a celkové náklady dosahují výše osm milionů eur (přibližně 208 milionů Kč),” upřesnil.

Služba, kterou ESA buduje, má zkrátit čekání na vhodnou nosnou raketu pro výrobce a operátory družic, kteří provozují tak malá vědecká zařízení, že se jim nákup celé nosné rakety nevyplatí. Start měl být 21. června, kvůli špatnému počasí byl však opakovaně odložen.

Podle Nesládka na kosmických projektech spolupracuje asi 50 tuzemských firem, 23 akademických a výzkumných pracovišť a 25 start-upů vzešlých z kosmického inkubátoru ESA BIC Prague. V letech 2008–2019 odborníci z Česka pracovali na 350 projektech. Nesládek uvedl, že podle odhadu by letos, navzdory komplikacím kvůli koronaviru, mohlo přibýt dalších 40 projektů s českou účastí.

Česko se podle Nesládka podílí i na monitoringu a výzkumu vesmírného počasí, blízkozemních objektů, kosmické tříště, zpracování dat z družicových systémů či vývoji speciálních optických prvků pro pozemní i kosmické aplikace.

ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a vývoji kosmických technologií. Příspěvek ČR do ESA má letos být zhruba 1,5 miliardy korun. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná.