PŘEHLEDNĚ: Ruské drony jsou riziko i pro země s vyspělou protivzdušnou obranou

Rusko je schopno vyrábět pět až šest tisíc dronů typu Šáhid-136, včetně návnad Gerbera měsíčně (návnada má podobnou konstrukci, ale je výrobně jednodušší, obvykle nenese výbušniny. Slouží k zahlcení protivzdušné obrany, pozn. red.). Rusko vyrábí tyto íránské drony v licenci jako Geran 2 a modernizuje je.

Přesná čísla nejsou známa, ale se spuštěním nových závodů by toto číslo mohlo vyrůst až někam k deseti tisícům dronů měsíčně. „Vyplní se tak předpovědi některých expertů, že Rusko bude útočit na Ukrajinu vlnami do tisíce dronů za jednu noc,“ říká Jan Růžička z organizace Křídla Fénixe.

Drony, které Rusko používá, řadí odborníci do několika kategorií. Jde o malé FPV sebevražedné (kamikaze) drony, malé úderné drony, výzvědné drony, takzvaná velká křídla a nejsmrtelnější dálkové úderné drony typu Šáhid.

Nemají žádný bližší název, vyrábí se ve statisících napříč Ruskem, komponenty pochází především z Číny. Stejné typy používá a montuje i Ukrajina. Jde o jednoduché dálkově řízené drony, obvykle na jedno použití. Dolet se pohybuje v řádu kilometrů a unesou až několikakilogramovou výbušninu, typicky pak protitankový granát RPG.

Mohou být řízeny radiovým signálem nebo optickým vláknem.

Proti dronům řízeným rádiovým signálem existuje obrana pomocí prostředků radioelektronického boje (REB). Pokud se podaří zjistit frekvenci, na které je dron řízen, a zapnout na příslušné frekvenci rušičku, může být likvidován. Bez řídícího signálu prostě spadne v bezpečné vzdálenosti.

REB prostředky jsou ale zcela nefunkční proti dronům řízeným optickým vláknem. Optické vlákno může být až 20 kilometrů dlouhé, odmotává se z cívky od operátora, a protože mezi dronem a jeho pilotem neprobíhá žádná dálková komunikace, dron nelze detekovat pomocí přístrojů a není možné jejich spojení rušit.

Proti dronům s optickým vláknem jsou účinné takzvané metače sítí. Systém je jednoduchý - malý metač na dron vystřelí síť s účinností až na třicet metrů. „Denně tím zachraňujeme životy,“ přibližuje prostředek a jeho vliv na bojišti odborník.

Ruské FPV kamikadze drony nyní intenzivně útočí zejména na ukrajinskou logistiku, a to i v blízkém týlu. Koridory v blízkém týlu se tak postupně uzavírají sítěmi. Ty znemožňují, nebo alespoň znesnadňují práci ruským pilotům. Používají se k tomu například sítě darované Norskem.

Můžeme sem zařadit drony typu Lancet nebo Molnja (jde vlastně o vyčkávací munici) a spoustu dalších blíže nespecifikovaných typů. Mají dolet přes 60 kilometrů a útočí i na cíle v týlu.

Rusové je stále zdokonalují, aktuálně jsou vybavené strojovým viděním a sofistikovanou navigací bez použití satelitní navigace - GPS nebo její ruské obdoby GLONASS, postupně se zavádí řízení pomocí umělé inteligence.

„Ruská strana je aktivně zkouší, byly zaznamenány lety rojů o osmi strojích a evidentně probíhá ,výuka‘ těchto dronů, tedy důmyslné učení terénu, ale i identifikace cílů. V případě, že by se ruské straně podařilo tyto drony masově vyrábět a nasadit, mohlo by to znamenat značný problém,“ představuje možný průlom na bojišti Růžička.

Obranou proti těmto prostředkům jsou takzvané stíhací drony. Připomínající malé, dálkově řízené letadlo, které po identifikaci cíle vylétne z připraveného katapultu a nepřátelský dron rychle zasáhne. „Stojí jen desetitisíce korun a je velice účinný,“ dodává.

Patří sem ruské výzvědné drony typu Orlan, Supercam, Zala, Eleron a jiná velká křídla. Nesou velmi výkonné kamery a provádějí vzdušný průzkum na frontě i v hlubokém týlu. Jejich přítomnost obvykle signalizuje, že přijde úder balistickou raketou.

Proti těmto typům existuje efektivní obrana pomocí upravených FPV dronů nebo stíhacích dronů. Každý průzkumný dron vysílá a přijímá signál. Zkušený operátor proto dokáže zjistit jeho přítomnost a určit přibližnou pozici. Následně je vypuštěn stíhací dron a výzvědný dron je zlikvidován.

„Likvidace ruských velkých křídel nyní funguje na frontě velmi efektivně, ale je potřeba ji zabezpečit také v týlu. Bylo již několik případů, kdy ruské balistické rakety útočily například na cvičiště ukrajinské armády. Tyto útoky byly možné jen díky přítomnosti výzvědného dronu,“ vysvětluje Růžička.

Rusko šáhidy, které nesou zhruba padesát kilogramů výbušniny, stále vyvíjí, zvyšuje jejich letovou výšku a rychlost. Začínají se na nich objevovat moduly strojového vidění a částečná implementace umělé inteligence. Nově se zkouší i možnost dálkového ovládání.

„Přijdou další inovace. Rusko mění taktiku použití těchto dronů, kdy jich nad cíl ve velké výšce přiletí značné množství, před cílem snižují výšku a zasáhnou jej. Systém obrany je tak přehlcený a selhává. Tuto ničivou zbraň zanedlouho Rus bude vyrábět až v desetitisících kusů za měsíc,“ vysvětluje odborník Jan Růžička.

Donedávna byly proti šáhidům poměrně úspěšné mobilní skupiny vybavené kulomety a protiletadlovými kanóny ráže 23 mm, které dodávalo i Česko. To platilo, dokud létaly nízko, tedy v řádu stovek metrů, a pomalu, méně než 200 kilometrů za hodinu.

Současné šáhidy létají ve výšce nad tři kilometry a výrazně rychleji. Pro kulomet je taková výška nedosažitelná a při střemhlavém letu na cíl je jejich sestřelení téměř nemožné.

Částečně účinné je používání prostředků REB. Cílem je zmatení navigace dronu. „Začne létat v rozšiřujícím se kruhu a klesá. Během té doby jej lze sestřelit nebo mu dojde palivo a spadne,“ vysvětluje Růžička.

Proti REB Rusko nasazuje speciální antény „Kometa“. Tato anténa dokáže rozlišit „správný“ signál pocházející ze satelitu od falešného signálu z REB (signál falešný). Čím více má dron antén Kometa, tím je odolnější. Nejvíce zatím bylo zaznamenáno šestnáct antén.

I v případě šáhidů se zatím jako nejefektivnější jeví používání stíhacích dronů. Na Ukrajině jsou nyní dva výrobci, v nemalé míře se na vývoji podílí i odborníci z Česka a také financování Čechy ve veřejných sbírkách.

K nejrozšířenějším stíhačům šáhidů patří ukrajinský projekt „Shulika“, druhým je nejmenovaný americký projekt s výrobou na Ukrajině. Kromě nich je nepřeberné množství dalších výrobků ve fázi zkoušek nebo malosériové výroby.

Pomocnou ruku podávají i Češi. „Nedávno byla na Ukrajinu dodána ultralehká letadla od česko-slovenské společnosti SHARK.AERO, která nesou prostředky REB. Letoun může ve velké výšce doprovázet skupinu mopedů a rušit jejich navigační signál, vysvětluje Růžička.

Výhodou podle něj v tom případě je, že letadla se mohou nacházet fyzicky nad drony a efektivně tak rušit nebo napodobovat navigační signál ze satelitu. A tím i obelstít ochranu v podobě většího množství antén Kometa.

Růžička varuje, že Ukrajina stojí na rozcestí. Varování podle něj ovšem platí i pro další země, které nemají příliš silnou protivzdušnou obranu. Tedy například i Česko.

„Nejdůležitější je teď systémové řešení a jeho velmi rychlé uvedení do praxe, protože Ukrajina nemá čas. Za realizaci se musí vzít schopní lidé. Je potřeba, aby peníze tekly tam, kam mají. Bez bleskové reakce přijde pro Ukrajinu, nejvíce pak pro Kyjev, velmi krušný podzim a zima,“ vysvětluje na závěr. K přijímání opatření s ohledem na výrobní kapacity Ruska nabádá nejen Ukrajinu, ale i Česko a další země.