Hlavní obsah

Na základních školách se bude ověřovat nový způsob výuky moderních dějin

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ministerstvo školství bude v příštích dvou letech v základních školách pilotně ověřovat nový způsob výuky dějin 20. století. V projektu Dějepis+ se vytvoří v různých regionech skupiny učitelů dějepisu, kteří budou sdílet své zkušenosti s inovacemi ve výuce. Pokud se model spolupráce pedagogů osvědčí, chtělo by ho MŠMT využít v budoucnu i pro modernizaci výuky v dalších předmětech.

Foto: ČTK

Ministr školství Robert Plaga

Článek

Projekt Dějepis+ má přispět k tomu, aby žáci prostřednictvím výuky moderních dějin lépe chápali souvislosti nedávné historie se současností. Program se plánuje na příští a přespříští školní rok.

Podpora lokálních komunit učitelů

Učitelé z blízkých škol vytvoří skupinu, která se bude pravidelně scházet, připravovat a vyhodnocovat výukové lekce. K dispozici budou mít vzdělávací materiály a zaškolení do online aplikace HistoryLab. Využít budou moci podpory odborníků z Národního pedagogického institutu (NPI) ČR nebo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

PŘEHLEDNĚ: Jaká opatření se mění od pondělí

Domácí

„Projekt je primárně zaměřen na výuku na druhém stupni základních škol. Jedná se o pilotní projekt, který má ověřit možnosti podpory lokálních komunit učitelů. Pokud se tento model osvědčí, budeme usilovat o jeho aplikaci i v jiných oblastech, než jsou moderní dějiny, aby všichni učitelé měli příležitost zapojit se v lokálních komunitách, ať už budou pracovat na sobě, nebo pomáhat ostatním kolegům se zlepšovat,“ shrnul ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Přijímací testy ukázaly, že Cermat má vlastní vzdělávací politiku, tvrdí organizace EDUin

Věda a školy

Podle ministerstva by se tak s učiteli mohla nastavit i spolupráce na dalších změnách rámcových vzdělávacích programů (RVP), které určují obsah učiva. Do budoucna by podobně mohly fungovat rovněž tzv. metodické kabinety pro učitele různých předmětů, doplnil úřad v tiskové zprávě.

MŠMT: Neměla by se primárně jen učit fakta

Moderní výuka 20. století by podle školského resortu neměla být zaměřena primárně na učení faktů. Spíš by měla žáky vést k poznání, že historie není uzavřenou minulostí, ale má vliv na přítomnost i budoucnost.

Dějepis by tak měl podle autorů pilotního projektu vést hlavně k rozvoji kritického myšlení a práci se zdroji informací, měl by zahrnovat prvky mediální výchovy a výchovy k občanství.

Studenti umějí, propadlíků víc nebude, zní ze škol

Domácí

Odborníci se dlouhodobě shodují, že výuka moderních dějin v českých školách není dost efektivní, i když se proti minulosti vylepšila. Kupříkladu současné učebnice dosud podle některých kritiků historii příliš popisují, a tak děti od dějepisu odrazují.

MŠMT již víckrát uvedlo, že se bude snažit výuku moderních dějin podpořit při úpravách RVP, které by měly být hotovy zhruba do tří let. Už dříve vydalo metodické doporučení, ve kterém učitele nabádá např. k návštěvám archivů a muzeí či k besedám s pamětníky.

Pětina ZŠ přejde na výuku s důrazem na informatiku

Jak jsme již psali, zhruba pětina základních škol v Česku navíc přejde od září na upravený vzdělávací plán s důrazem na informatiku. Vyplývá to z dat NPI, který ke změně organizuje online workshopy a webináře pro pedagogy. Podle jeho zástupců je o školení mezi učiteli zájem.

Ke změně učiva s důrazem na informatiku se přihlásilo 787 škol

Věda a školy

Změny ve výuce informatiky na ZŠ představilo ministerstvo školství letos v únoru. Školy podle nich musejí upravit svou výuku nejpozději od 1. září 2023 ve všech ročnících prvního stupně a nejpozději o rok později na celém druhém stupni. Mohou s ní ale začít i od letošního září. Podle NPI se pro tento termín rozhodlo 787 škol, přičemž v ČR je podle statistik ministerstva 4214 základních škol.

Dosud se žáci v předmětu ICT seznamovali hlavně s prací s textovými a tabulkovými editory. Podle nové koncepce by se výuka měla posunout víc k práci s informacemi a procvičování schopnosti popsat problém, analyzovat a hledat řešení. Podle odborníků totiž roste tlak zaměstnavatelů na rozvoj digitální gramotnosti napříč obory.

Ministerstvo upravilo učební plán ZŠ, důraz klade na informatiku. V učivu se bude škrtat

Věda a školy

Zástupci škol nicméně na začátku roku kritizovali, že MŠMT o připravovaných změnách dopředu dostatečně neinformovalo. Kritika se snesla i na redukci učiva v některých předmětech na úkor informatiky. Podle ministerstva školy nyní učivo omezit mohou, ale nemusejí. Větší celková redukce v učebních plánech by měla přijít v nadcházejících dvou až třech letech.

Bez zásadních změn zůstanou podle únorových informací čeština, cizí jazyk, matematika nebo tělocvik. Škrty se objevily v učivu fyziky, chemie, přírodovědy, zeměpisu, dějepisu, občanské, hudební či výtvarné výchovy a prvouky.

SOŠ musejí do září 2022 upravit učební plány

Rovněž střední odborné školy (SOŠ) musejí nejpozději do září 2022 aktualizovat své vzdělávací programy podle úprav, o kterých rozhodl resort školství.

Střední odborné školy musejí do září 2022 „zmodernizovat” učební plány

Věda a školy

Změny se budou týkat odborné složky učiva, ekonomického a informatického vzdělávání. Cílem aktualizací je vytvoření podmínek pro to, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce. Stejně tak u vzdělávacích plánů došlo k zapracování změn modelu maturitní zkoušky.

Načasování návratu do SŠ není ideální, ve stejný den začnou maturitní testy, reagují ředitelé

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám