Článek
Jak informoval předseda unie Ondřej Nováček, text reaguje na prohloubení nerovností v důsledku distanční výuky kvůli covidu-19 i na zvyšující se rozdíly v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání v Česku. Vyzývá proto politiky, aby problémy řešili.
Druhý stupeň základních škol se vrátí do tříd ve všech krajích
Mnoho učňů nevyužívá vystudovaný obor
Dokument, který ČSU představila na svém republikovém sněmu, poukazuje mj. na to, že studenti středních odborných učilišť trpí nadměrnou nezaměstnaností a jejich kvalifikace se často neshoduje s jejich prací.
Kvůli covidu přišli učni o většinu praxe, někteří sami chtějí opakovat ročník
Přibližně 40 procent učňů v zaměstnání nevyužívá obor, který absolvovali. Podle středoškoláků je proto potřeba reformovat počty a obsah oborů a upravit odborný výcvik tak, aby odpovídal poptávce pracovního trhu 21. století a pružně reagoval na jeho vývoj.
Velké rozdíly i mezi kraji
Nováček upozornil, že dlouhotrvající distanční výuka velmi prohloubí nerovnosti ve vzdělávání a negativně ovlivní životy studentů.
„Přestože jsme na distanční výuce už více než rok, kolem 10 tisíc studentů se do ní stále nepodařilo zapojit. Ať už jsou důvody jakékoliv, chybějící rok vzdělání velmi prohloubí nerovnosti a negativně ovlivní životy postižených studentů,” doplnil nově zvolený člen předsednictva unie středoškoláků Martin Plášek.
Deset tisíc žáků se do online výuky vůbec nezapojilo
Za nejproblematičtější platí dlouhodobě Ústecký a Karlovarský kraj, kde se výsledky studentů v mezinárodních průzkumech pohybují na úrovni Bulharska či Malajsie. Rozdíly mezi Ústeckým krajem a Prahou představují přitom podle mezinárodního testování PISA zhruba dva školní roky.
„Je tak třeba systémových změn ve financování (škol v různých regionech) či cílených podpůrných programů,” konstatovala ČSU.
Děti ve škole děsí velké zkoušení
Pozornost politiků by se podle středoškoláků měla zaměřit víc i na motivaci učňů k dalšímu vzdělávání. Společenské postavení učilišť nyní podle ČSU způsobuje, že tam žáci nevěří ve vlastní úspěch a dosahují horších studijních výsledků.
Jedinou jejich cestou k získání maturity a přístupu na vysokou či vyšší odbornou školu je nástavbové studium, kde je ale vysoká neúspěšnost u maturitní zkoušky. Nástavbové studium by se proto podle středoškoláků mělo zkvalitnit tak, aby učňům neuzavíralo jedinou cestu k dalšímu vzdělávání.
Výběr uchazečů „podle rodinného zázemí”?
Velký vliv na budoucnost žáka mají podle ČSU i přijímací zkoušky na střední školu, při kterých se opět potvrzují rozdíly mezi kvalitou škol. Vliv na výsledek zkoušek má hlavně to, jak se žákovi při přípravě na testy věnovala jeho rodina nebo zda mu zaplatila přípravné kurzy.
Deváťáci u přijímaček tvrdě narazili
Zkoušky tak podle středoškoláků reprodukují nerovnosti ve vzdělávání výběrem žáků podle jejich socioekonomického statusu, nikoli kognitivních schopností, což je podle ČSU špatně.
Upravte termíny přijímaček, apelují středoškoláci na rektory
Uzákonění možnosti úředních maturit zřejmě Sněmovna žádat nebude
Česká středoškolská unie zastupuje podle svého webu zhruba 27 tisíc žáků a studentů.
