Metuzalém mezi stromy: 4853 let stará borovice je nejstarším potvrzeným stromem na světě

Strom roste vysoko v kalifornské části pohoří White Mountains, konkrétně v přírodní rezervaci Inyo National Forest v lese Ancient Bristlecone Pine Forest – ten je podle webu tamního návštěvnického centra „domovem těch nejstarších stromů“.

Kvůli její ochraně drží americká lesní správa přesné umístění této borovice v tajnosti. Nachází se však mezi 2900 a 3000 metry nad mořem.

Borovice obdržela jméno Metuzalém jakožto symbol dlouhověkosti, protože biblický patriarcha Metuzalém údajně žil více než 900 let. Při stáří 4853 let je tak ona borovice na Zemi déle než třeba Chufuova neboli Velká pyramida v egyptské Gíze, která byla postavena v 26. století př. n. l.

Borovice je ovšem uznávána nejen jako neklonální strom s nejvyšším potvrzeným stářím na světě, ale dokonce je považována za nejstarší známý žijící neklonální organismus.

Strom Metuzalém byl starý 4789 let, když z něj – pravděpodobně v roce 1957 – odebrali vzorek dendrochronologové Edmund Schulman a Tom Harlan (dendrochronologie je vědecká metoda datování založená na analyzování letokruhů dřeva – pozn. red.).

Za vůbec nejstarší rostlinu světa – a zároveň za celkově největší a nejtěžší živý organismus – je označován kořenový systém lesa Pando, konkrétně klon topolu osikovitého (Populus tremuloides) rostoucí v americkém státě Utah, jehož vznik byl mnohými experty datován do doby před 80 tisíci lety.

Pando je masivní kolonie geneticky shodných výmladků daného topolu. Celková hmotnost naklonovaného rostlinného systému topolů osikovitých se odhaduje na 6000 tun.

Podle magazínu Forbes má soustava schopnost produkovat klony odvozené od společného kořenového systému, čímž lze „kolonizovat“ velké plochy půdy. Zhruba tři roky stará studie amerických vědců, o které jsme tehdy psali, však zjistila, že Pando již není příliš schopen nahrazovat umírající jedince.

Les Pando, který zkoumali i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, zaujímá plochu 43 hektarů a zahrnuje více než 47 tisíc kmenů vzájemně propojených kořeny. Jeho rozloha se nicméně snižuje, počet stromů klesá. Příčinou je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka.

O věku klonu se vědci dohadují a mnohdy se ani řádově neshodnou. Podle některých může mít několik set let, podle jiných i oněch 80 tisíc let.

Starší než výše popisovaná borovice dlouholetá je i kolonie smrku ztepilého (Picea abies) s názvem Old Tjikko („Starý Tjikko”) ve Švédsku. Jde o exemplář smrku ztepilého, který roste na úbočí hory Fulufjället, ve stejnojmenném národním parku ve švédském kraji Dalarna.

Je vysoký necelých pět metrů a na základě radiokarbonové metody bylo jeho stáří stanoveno na 9550 let. To se však nevztahuje na kmen, který má jen několik set let, ale na celý genet tvořený rozsáhlým kořenovým systémem, neustále se obnovujícím vegetativní cestou.

Dlouhověkost švédského stromu je způsobena tím, že vzhledem k chladnému a větrnému klimatu prožil většinu své existence v zakrslé formaci zvané krummholz. Teprve oteplení umožnilo vzrůst současného kmene.

Primát Old Tjikka jako nejstaršího stromu na světě je ale, jak z tohoto článku vyplývá, sporný – záleží na definici samostatně rostoucího stromu.

Borovice „Metuzalém“ je tedy nejstarším známým neklonálním organismem.

Prastaré stromy skutečně mohou být velmi odolné. Jako příklad lze zmínit i cca 2000 let staré sekvoje, jejichž většina loni přestála masivní lesní požár, který tehdy zachvátil i kalifornský nejstarší přírodní park Big Basin – tj. jejich domov.