Článek
Malé lvici se začalo říkat Sparta, její lví „bráška“, který dlel v permafrostu jen pár metrů od ní, dostal přezdívku Boris.
Oba exempláře objevili v letech 2017 a 2018 pátrači po kosterních pozůstatcích mamutů na břehu řeky Semjueljach na ruském Dálném výhodě.
Vědci získali nejstarší DNA na světě. Z klu mamuta, který žil před víc než milionem let
Původně měli vědci za to, že mláďata jsou sourozenci, protože se našla pouhých 15 metrů od sebe, nová studie, při níž byla použita tzv. radiokarbonová metoda datování, ale odhalila, že je od sebe dělí zhruba 15 tisíc let.
Borisovi by mělo být 43 448 let, Spartě odhadem 27 962 let.
Fousky a ostré drápy
Zlatá srst mláděte je sice pokrytá bahnem, ale jinak je nepoškozená. Zuby, kůže, měkké tkáně a orgány jsou mumifikované, ale všechny neporušené. Lvici zůstaly dokonce i fousky.
I 28 tisíc let let od doby, kdy Sparta naposledy zavřela oči, jsou její drápy stále dostatečně ostré, jak si „na vlastní prst“ ověřil jeden z vědců, kteří tvora zkoumají.
„Sparta je pravděpodobně nejzachovanější zvíře doby ledové, jaké kdy bylo nalezeno. Je víceméně nepoškozené, kromě toho, že je srst trochu rozcuchaná. Boris je trochu více poškozený, ale stále ve slušném stavu,” poznamenal podle zpravodajské stanice CNN profesor evoluční genetiky Love Dalén ze stockholmského Centra paleogenetiky.
24 tisíc let byl zmrzlý v půdě na Sibiři, organismus se nyní probral k životu
Obě pravěká lvíčata byla jen jeden či dva měsíce stará, když uhynula, není však jasné, proč se to stalo. Tým švédských, ruských a japonských odborníků se shoduje, že na nich nejsou patrné žádné známky usmrcení větším predátorem. Počítačová tomografie nicméně ukázala poškození lebky, žeber a další deformace jejich koster.
Lvi jeskynní (Panthera spelaea), větší než afričtí lvi, žili v chladnějších klimatech v celé Eurasii, dokud asi před 10 tisíci roky nevyhynuli.
