Hlavní obsah

24 tisíc let byl zmrzlý v půdě na Sibiři, organismus se nyní probral k životu

Podivný mikroskopický mnohobuněčný organismus z kmene vířníků se probral k životu poté, co strávil 24 tisíc let zmrzlý pod půdou na Sibiři. Podle zpravodajské stanice BBC to uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Current Biology.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Mikroorganismus zakonzervovaný v permafrostu znovu ožil po 24 000 letechVideo: KameraOne

 
Článek

Vědci byli dosud přesvědčeni, že podobné organismy zvládnou strávit v zamrzlém stavu kolem 10 let, nyní se ale domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.

Pro nyní zveřejněnou studii experti již v roce 2015 shromáždili vzorky permafrostu (trvale zmrzlé půdy), když vrtali do hloubky 3,5 metru pod povrch u řeky Alazeja, která protéká severovýchodem Jakutska a vlévá se do Východosibiřského moře.

Na Sibiři našli 40 tisíc let starou vlčí hlavu. S vyceněnými tesáky a nepoškozeným mozkem

Věda a školy

Díky této práci v podpovrchové půdě ruské Arktidy nalezli organismus z třídy pijavenek, jenž se po tisíciletí nacházel ve stavu tzv. kryptobiózy, tedy stavu, jímž některé jednodušší organismy reagují na nepříznivé životní podmínky.

Pijavenky (Bdelloidea) je třída drobných vodních a půdních organismů z kmene vířníci (Rotifera). Zahrnuje asi 360 druhů v 18 rodech.

Po zahřátí se začal množit

Vědci jej rozmrazili, načež se organismus stal aktivním a také se nepohlavně rozmnožil. Živočich se totiž dokáže sám klonovat bez potřeby sexuálního partnera, připomíná odborný server New Scientist.

Radiokarbonovou metodou datování pak ruští výzkumníci určili stáří pijavenky mezi 23 960 a 24 485 lety.

Navzdory své mikroskopické velikosti kolem jednoho milimetru, má tvor složité tělo, a to včetně střev a mozku.

Nejzvláštnější živočichové na Zemi dokážou přežít téměř cokoliv

Věda a školy

„Odnášíme si z toho všeho poznatek, že mnohobuněčné organismy mohou být zmrazeny a uchovány tisíce let a pak se zase vrátí k životu, což je sen řady autorů beletrie,“ poznamenal k tomu ruský badatel Stas Malavin z Vědeckého centra pro biologický výzkum ve městě Puščino.

Tam mimo jiné sídlí několik ústavů Ruské akademie věd, pod kterou spadá i toto centrum.

Malavin dodal, že je třeba ještě důkladněji prozkoumat, jak se organismu taková věc, jakou je návrat k životu, přesně podařila.

Rusové zmrazili mozek vědce, který chtěl vracet mrtvé k životu

Věda a školy

Třída pijavenek je známa svou vysokou odolností. Podle listu The New York Times jsou jedny z mála organismů odolných vůči radioaktivitě a vydrží i nedostatek kyslíku, potravy i roky bez vody.

Podobnou schopnost ožít po tisíci letech zamrazení podle BBC v minulosti prokázaly i další mnohobuněčné organismy i některé květiny.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám