Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Experti připraví podklady pro změnu učiva ZŠ. Má být od roku 2024, tvrdí MŠMT

Zástupci škol a zaměstnavatelů, pedagogické fakulty nebo školní inspekce se v příštích měsících zapojí do přípravy podkladů k velké revizi učiva pro ZŠ. Spolupracovat budou v expertním panelu, který na začátku září ustanovilo ministerstvo školství. Nový rámcový vzdělávací program, který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech, školy by podle něj mohly učit od září 2024. Změny ve výuce chce i spolek češtinářů.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Experti připraví podklady pro změnu učiva ZŠ. Má být od roku 2024, tvrdí MŠMT

K přípravě změn spustilo ministerstvo také web. Již dříve úřad avizoval seškrtání a modernizaci vzdělávacích plánů.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) nahradily v roce 2005 předchozí jednotné osnovy. Na rozdíl od nich neurčují RVP, co přesně se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci.

Dávají školám větší volnost pro tvorbu vlastních vzdělávacích plánů, které se tak od sebe mohou lišit.

Zastaralé a předimenzované RVP?

Odborníci nicméně již několik let upozorňují, že současné rámcové programy jsou zastaralé a předimenzované. S jejich modernizací a redukcí počítá i vládou schválená Strategie vzdělávání 2030+.

Od 1. září funguje na MŠMT jako poradní orgán k přípravě podkladů pro revizi expertní panel, do kterého úřad zařadil jednotlivce z řad dlouholetých ředitelů škol a učitelů z praxe i akademiky, asociace a instituce.

Jsou mezi nimi např. Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů základních škol, Česká školní inspekce, Národní pedagogický institut, spolek Učitelská platforma či Svaz průmyslu a dopravy.

„Aktuálně je expertní panel rozdělen do jednotlivých pracovních skupin, které definují důležité otázky k jednotlivým hlavním směrům (změn v učivu) a které se stanou podkladem pro veřejnou diskusi,“ konstatovalo ministerstvo.

„Do diskuse o úpravách se zájemci budou moct zapojit na zmíněném novém webu,“ sdělil předseda expertního panelu Jan Jiterský. Na základě výsledného návrhu by pak Národní pedagogický institut měl udělat úpravy v učebních plánech.

Méně učení nazpaměť, více dovedností

Podle Strategie vzdělávání 2030+, kterou vláda schválila loni na podzim, by se výuka ve školách měla víc odklonit od učení znalostí nazpaměť a zaměřit se na získávání dovedností, jako jsou vyhodnocování informací a práce s počítačem.

Pro základní školy v souladu s tím již letos školský resort schválil dílčí úpravu, která klade důraz na informatiku. V některých předmětech se povinné učivo ubralo.

Odpůrci těchto změn kritizovali třeba to, že žáci už nebudou muset znát Newtonovy zákony nebo že budou mít méně hodin hudební výchovy. Na prvním stupni tomu mají školy přizpůsobit výuku nejpozději od září 2023, na druhém stupni o rok později.

Zhruba pětina jich chtěla – podle informací z letošního jara – s těmito úpravami začít už od letošního září.

Spolek češtinářů: Změny ve výuce jsou nutné

K problematice změn v učivu se minulý týden vyjádřili i zástupci Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL). Podle nich je ve výuce češtiny pro 21. století potřeba redukovat učení pojmů a větné skladby a naopak se víc zaměřit na obsah ve slohu či na podporu individuální četby. Společnost to uvedla ve svém prohlášení.

Podle mluvčí SUČJL Veroniky Valíkové jsou změny v učivu češtiny nezbytné a musí se o nich otevřeně diskutovat. SUČJL požaduje, aby se na revizi výuky češtiny podíleli především samotní češtináři.

„Předmět český jazyk a literatura úpravy potřebuje, ale neměly by to být necitlivé revoluční změny shora, které provedou úředníci, obecní experti na školství či teoretizující akademici,“ uvedla společnost.

„Chceme, aby byla učitelům navrácena důvěra, aby byla respektována jejich individualita a svoboda. Chceme otevřenou diskusi o změnách, které jsou nezbytné,“ napsal spolek ve svém prohlášení.

U nejmladších žáků je podle SUČJL pro výuku podstatné, aby se prvňáčci co nejdřív naučili psát a číst jednotlivé znaky písma tak, aby mohli s učitelem komunikovat i na dálku.

„Pro nácvik psaní preferujeme jednoduché písmo,“ zmínila Valíková. Ve vyšších ročnících by se podle ní měla učit pravidla pravopisu, tvarosloví a základní větné skladby.

Množství pojmů v jazyce, slohu i literatuře by se podle ní mělo redukovat. „Skladba, tedy určování větných členů a vztahů mezi větami, by se neměla zcela vynechat, ale učit úsporně,“ poznamenala.

Změny by SUČJL chtěla i ve slohu, kde by se podle ní u některých textů měl klást větší důraz na obsah než na formu. Zároveň by se do výuky měla zařadit i klasická anglosaská argumentační esej, která se dá nacvičovat třeba při hodnocení přečtených knih a nyní v českých učebnicích chybí, jak společnost připomněla.

V literatuře se podle ní v současnosti klade příliš velký důraz na formální rozbory určitého počtu literárních děl, která se vybrala do seznamu četby k maturitě. Studenti prý stahují rozbory z internetu nebo s nimi obchodují.

Nápravu by podle SUČJL měla přinést výraznější orientace na moderní a světovou literaturu, individuální i společnou četbu, dramatizaci textů či psaní úvah na základě přečteného, požadavky by pak měly odpovídat zaměření žáků a jejich věku.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků