Hlavní obsah

Teleskopu VISTA Evropské jižní observatoře (ESO), jejímž členem je i Česko, se podařilo detailně zachytit trpasličí galaxii s miliónem hvězd. Naše sousední galaxie Malý Magellanův oblak je sice vzdálená „pouhých“ 200 tisíc světelných let, kvůli extrémnímu množství mezihvězdného prachu se však do jejího nitra až doteď nikdy nahlédnout nepodařilo.

Dalekohled pohlédl do nitra sousední galaxie

Blízká trpasličí galaxie známá jako Malý Magellanův oblak je podle ESO nápadným objektem jižní oblohy i při pozorování pouhým okem. Běžné dalekohledy pracující s viditelným světlem ale neumožňují nahlédnout do jejího nitra.

Dalekohled VISTA byl však navržen pro pozorování v infračerveném záření. Umožňuje tak astronomům spatřit nesčetné množství hvězd této galaxie v dosud nevídaných detailech. Výsledkem provedených pozorování je unikátní záběr na videu – největší infračervený snímek Malého Magellanova oblaku zaplněný milióny hvězd.

Z galaxie je laboratoř

Malý Magellanův oblak je trpasličí galaxie, drobnější dvojče Velkého Magellanova oblaku. Obě patří k nejbližším sousedům naší Galaxie. Tato menší je asi 200 tisíc světelných let od nás, tedy zhruba 12krát blíže než nejbližší velká galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. Oba „oblaky“ mají nepravidelný tvar, a to kvůli dlouhodobé interakci s naší i se sebou navzájem.

„Jejich relativní blízkost z nich dělá ideální laboratoře umožňující zkoumat vznik a vývoj hvězd. Je sice známo, že průběh a rozložení těchto procesů v trpasličích galaxiích je velmi komplikovaný, ale největší překážkou, která brání dalšímu výzkumu, je mezihvězdný prach,“ vysvětluje ESO ve své zprávě.

BEZ KOMENTÁŘE: ESO zachytila galaxii Malý Magellanův oblak vzdálenou 200 tisíc světelných let

Foto: ESO/VISTA VNC/N Risinger/ Music: Astral Electronic, Reuters

Obrovské oblaky jemných prachových částic rozptylují a absorbují část záření, obzvláště viditelné světlo. To limituje množství informací, které je možné získat dalekohledy pracujícími v tomto pásmu elektromagnetických vln.

Malý Magellanův oblak je prachem doslova naplněn. Infračervené záření nicméně prochází prostředím mnohem snadněji než viditelné světlo, takže pozorováním stejného objektu na vlnových délkách v infračerveném pásmu je možné odhalit i nové hvězdy, rodící se hluboko v prachu a plynu.

Teleskop VISTA byl navržen právě k tomuto účelu. Astronomové se díky němu zaměřují jednak na zkoumání historie hvězdného vývoje v Malém i Velkém Magellanově oblaku, ale také na mapování jejich prostorové struktury.

Mladé hvězdy

Astronomové v čele se Stefanem Rubelem z italské Univerzity v Padově již odhalili, že většina hvězd v Malém Magellanově oblaku vznikla mnohem později než hvězdy ve větších sousedních galaxiích.

To je však prý teprve začátek. Podle observatoře se mají potupně vynořovat zpod prachového závoje další neznámé skutečnosti o naší nejbližší galaxii.

Jak připomíná agentura Reuters, ESO sdružuje 16 zemí: Belgii, Brazílii, ČR, Dánsko, Finsko, Francii, Itálii, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velkou Británii a hostící stát Chile. Na stavbě úplně největšího radioteleskopu ELT se zde podílejí i Češi. [celá zpráva]

Právě Chile je využívanou oblastí pro studium vesmíru. Kupříkladu radioteleskop ALMA, který Evropská jižní observatoř spoluprovozuje, relativně nedávno zachytil množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, navíc v době jejího vzniku. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků