Hlavní obsah

Češi se zapojí do čínské vesmírné mise zkoumající závěrečné stadium hvězdného vývoje

Novinky,

Čínská mise eXTP pro pozorování kosmu v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd (závěrečné stadium vývoje hvězdy). Dalším cílem je pochopit vlastnosti nejzakřivenějších prostoročasů kvůli gravitačním polím kolem černých děr. Observatoř bude též zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích – vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

Foto: China Academy of Space Technology (CAST)

Ilustrace budoucí čínské vesmírné observatoře eXTP, na které se bude podílet i ČR.

Článek

Čínská rentgenová observatoř eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry) plánuje evropský příspěvek k důležitým přístrojům. Tím hlavním instrumentem na palubě bude LAD (Large Area Detector) složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. mikrokolimátorů (kolimátor neboli zaměřovač – pozn. red.).

Prvních pozorování s touto misí bychom se podle stávajícího plánu měli dočkat v roce 2027.

Na vývoji přístroje se budou podílet i čeští vědci a inženýři, konkrétně mají navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a kolimátorů pro přístroj LAD s takovou přesností, aby šlo dosáhnout mimořádné velikosti efektivní sběrné plochy, což z aparátu udělá světově unikátní přístroj k měření rentgenového záření přicházejícího z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Neutronová hvězda je těleso tvořené hlavně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou. Je závěrečným stádiem vývoje hvězdy, vzniká jako pozůstatek po výbuchu určitých typů supernovy.

Mise eXTP by tak mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů.

„Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř zkoumat i to, jak se chová světlo v silných magnetických polích,“ popsal Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Sonda Solar Orbiter poletí zkoumat Slunce 6. února. Podílí se na ní i ČR

Věda a školy

Český tým vedou Vladimír Karas a Jiří Svoboda ze zmíněného ústavu, vědeckou účast na projektu přislíbila i Slezská univerzita v Opavě.

Cílem týmu je příprava nástrojů pro zpracování dat pomocí přístrojů eXTP stejně jako upřesňování požadavků v závislosti na technologickém vývoji mise. Výrobu části hardwaru bude mít na starosti firma Frentech Aerospace, návrh designu a potřebné výpočty zajistí L. K. Engineering a Elya Solutions.

Vstoupí do projektu ESA?

Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě nich a Čechů budou ještě podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci. Nyní probíhají intenzívní jednání o vstupu Evropské kosmické agentury (ESA) do projektu – to by usnadnilo koordinaci těchto evropských aktivit.

Prvních pozorování s touto misí bychom se podle stávajícího plánu měli dočkat v roce 2027. Do té doby musí konsorcium podle Suchana předložit design přístroje, vyrobit několik prototypů a řádně je otestovat, aby před startem mise vše fungovalo.

Tuzemská účast na vývoji přístroje LAD byla schválena a podpořena z programu PRODEX, který řídí ministerstvo školství.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám