„Obáváme se toho, že se sršeň asijská jako invazivní nepůvodní druh do České republiky dostane, protože proti ní se naše včela medonosná neumí bránit. Byl by to pro nás další problém k těm, co už máme nebo co mají naše včely – nemoci, pesticidy a nedostatečná výživa, když chybí pylová pestrost v krajině,” řekla Novinkám předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Přiblížení sršně asijské k českým hranicím nicméně včelaři sami nijak nemonitorují. „Je to hmyz, jehož pohyb v přírodě se dá jen těžko omezit,” konstatovala Machová.

BBC: Může zlikvidovat až 50 včel za den

Včela medonosná si neumí svůj úl před sršní asijskou ochránit. Sršeň včelu zachytí a nejprve jí ukousne hlavu. Podle britské zpravodajské stanice BBC existují odhady, že jediná dravá sršeň může za den zlikvidovat až 50 včel, i když BBC upozorňuje, že přesná čísla neexistují.

Evropské včely ohrožuje dravá sršeň z Asie

Vespa velutina má na rozdíl od sršně obecné nikoli převážně žluté, ale téměř zcela tmavé tělo. Dělnice mají délku zhruba dva centimetry, samci 1,8 až dva centimetry, královna až tři. Je tedy menší než 18 až 35 milimetrů dlouhá sršeň obecná, je ale agresivnější, a to i vůči člověku, přiblíží-li se k hnízdu. V pronásledování nepřítele je nesmírně vytrvalá.

Pro srovnání: vlevo sršeň asijská, vpravo sršeň obecná

Pro srovnání: vlevo sršeň asijská, vpravo sršeň obecná

FOTO: Profimedia.cz

Poprvé se v Evropě sršeň asijská objevila roku 2004 ve Francii, konkrétně v přístavu Bordeaux, kam se dostala omylem v kontejneru se zbožím z Číny. Od té doby se postupně šíří starým kontinentem, zaznamenána už byla třeba ve Španělsku, v Portugalsku, Itálii či Belgii. Loni byl tento hmyz spatřen v britském městě Bury v hrabství Velký Manchester, letos v Německu.

V prvních letech se sršeň šířila rychlostí 100 kilometrů za rok, poté naštěstí zpomalila.

„Invaze sršně asijské do Česka samozřejmě hrozí. První u nás budou v rozmezí tří až pěti let, ze začátku půjde jen o jednotlivé nálezy. Častější bude do pěti až osmi let,” vyjádřil se před rokem pro Novinky entomolog Jakub Straka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity KarlovyPraze.

Hnízdo sršně asijské na třešňovém stromě. Snímek pořízený nedaleko Paříže v srpnu 2018

Hnízdo sršně asijské na třešňovém stromě. Snímek pořízený nedaleko Paříže v srpnu 2018

FOTO: Profimedia.cz

„Z pohledu běžných lidí přibude jen další druh (obtížné) vosy, které tu vždy byly – včetně sršní. Moc se tedy nezmění,” uvedl. Podle něj bude nečekané setkání s hnízdem sršně asijské pochopitelně nepříjemné, ale životu nebezpečné jen výjimečně, a to když si někdo nedá pozor. „Tedy stejně jako u naší současné sršně,” dodal.

Podle německého deníku Bild nicméně v Japonsku, kde je tento hmyz rozšířenější, ročně zabije asi 50 lidí.

Podle Straky by tato sršeň neměla včely medonosné úplně zahubit, ale sníží jejich počet. „Do jaké míry, to není vůbec jasné. Možná to budou jen lokální problémy. Osobně se příchozí sršně tolik nebojím, i když určitě není vítaným hostem,” poznamenal.