Článek
„Invaze sršně asijské (Vespa velutina) do ČR samozřejmě hrozí. První u nás budou v rozmezí tří až pěti let, ze začátku půjde jen o jednotlivé nálezy. Častější bude do pěti až osmi let. Z pohledu běžných lidí přibude jen další druh (obtížné) vosy, které tu vždy byly - včetně sršní. Moc se tedy nezmění,“ vysvětlil pro Novinky Jakub Straka z pražského Entomologického oddělení katedry zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Podle něj bude nečekané setkání s hnízdem sršně asijské pochopitelně nepříjemné, ale životu nebezpečné jen výjimečně, a to když si někdo nedá pozor. „Tedy stejně jako u naší současné sršně,“ dodal tento specialista na žahadlovité blanokřídlé, mezi něž sršně patří.
Vytrvalý pronásledovatel
Evropská včela není schopná si svůj úl před sršní asijskou dostatečně ochránit. Přesná čísla je dle BBC obtížné určit, existují však odhady, že jediná dravá sršeň může zlikvidovat až 50 včel za den. Může včelu medonosnou zachytit a nejprve jí ukousnout hlavu.
Pro srovnání: vlevo sršeň asijská, vpravo sršeň obecná
Vespa velutina má na rozdíl od sršně obecné nikoli převážně žluté, ale téměř zcela tmavé tělo. Dělnice mají délku zhruba dva centimetry, samci 1,8 až dva centimetry, královna až tři.
Je ale o to více agresivní. Rovněž vůči člověku, přiblíží-li se k hnízdu. V pronásledování nepřítele je nesmírně vytrvalá.
Ve Francii od roku 2004
Sršně asijské se jíž v roce 2004 dostaly do Francie, konkrétně do přístavu Bordeaux omylem v kontejneru se zbožím z Číny, jsou už i ve Španělsku či Itálii. Na britských ostrovech byly spatřeny poprvé v roce 2016. Nález v Bury je jejich první potvrzení v Británii od roku 2017, kdy bylo v Devonu objeveno hnízdo a následně zničeno.
„Zatímco sršeň asijská nepředstavuje větší riziko pro lidské zdraví než včely, jsme si vědomi škod, které může způsobit včelím koloniím,“ poznamenala pro BBC profesorka Nicola Spenceová z britského ministerstva životního prostředí. Tamní úřady vyšetřují, jak se sršeň do Bury dostala. Britská vláda by se ráda zasadila o kontrolu šíření těchto nebezpečných druhů z jiných kontinentů.
„Včelaření je zájmová či zemědělská aktivita, a jako všichni si musejí u tito lidé své svěřence nějak zabezpečit, nebo s aktivitou skončit. Více se totiž udělat nedá. Nicméně - tato sršeň by neměla včely medonosné úplně zahubit, jen sníží jejich počet. Do jaké míry, to není vůbec jasné. Možná to budou jen lokální problémy. Osobně se příchozí sršně tolik nebojím, i když určitě není vítaným hostem,“ uzavřel Straka.
