Mělo jít o start dvoustupňové nosné rakety Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska s nákladní lodí Dragon. Původně měl náklad letět v úterý, pak ve středu, avšak start musel být kvůli problému s elektřinou na ISS odložen.

Důvodem nejnovějšího odkladu má být zřejmě malý únik helia na druhém stupni raketového nosiče, ale hlavně závada u elektřiny na přistávací plošině Of Course I Still Love You v Atlantiku, na které má první raketový stupeň po odpojení od nosiče přistát. K příštímu pokusu o start dojde v sobotu v 8:48 SELČ.

Jedná se o 17. misi firmy SpaceX s komerčním nákladem NASA pro zásobování vesmírné stanice. Dragon má na palubě přibližně 2,5 tuny materiálu: zásoby pro posádku, zařízení pro hardware a také přístroje pro výzkum – například vědecký přístroj NASA Orbiting Carbon Observatory-3 (OCO-3). Ten bude měřit koncentraci fluorescence a oxidu uhličitého.

Raketa Falcon 9 s lodí Dragon při čekání na start ze základny na floridském mysu Canaveral

Raketa Falcon 9 s lodí Dragon při čekání na start ze základny na floridském mysu Canaveral

FOTO: NASA

Loď měla podle dosavadních plánů po zakotvení zůstat u orbitálního komplexu do 31. května, pak by se měla vrátit zpět na Zemi.

Problém posádku nijak neohrozil

Test motorů rakety Falcon 9 byl již dříve úspěšný, nicméně určitá nesnáz se vyskytla na oběžné dráze – mezinárodní stanice se začala potýkat s problémy s elektrickou sítí, kvůli nimž SpaceX na žádost NASA odložila středeční zásobovací let k ní.

Současné komplikace SpaceX:
Kvůli vlnobití zřejmě SpaceX přišla o první stupeň rakety Falcon Heavy
 Test motorů lodi Crew Dragon se nezdařil a koráb poškodil

Už v pondělí se na ISS objevila závada na elektrické přepojovací jednotce (MBSU), ze které je rozváděna elektřina do dvou z osmi staničních energetických větví.

„Neexistuje žádné bezprostřední riziko pro posádku nebo stanici,“ zdůraznil úřad NASA. „Týmy pracovaly na plánu robotické výměny problematické jednotky a plné obnovy staničního elektrického systému,“ dodala agentura.

Kvůli potížím se ale musela staniční robotická paže Canadarm2, která měla pomáhat při zachycení nákladní lodi, spoléhat jen na jednu ze dvou elektrických větví. Funkčnost ramene ohrožena nebyla, ale podle předpisů musí mít záložní energetické připojení, pokud astronauti plánují zachytit přilétající zásobovací loď. Dragon není vybaven systémem automatického připojení ke stanici – přistání vypadá tak, že robotická paže nejprve plavidlo zachytí a poté je astronauti připojí ke stanici.

Zatím poslední přistání u orbitální laboratoře absolvovala 19. dubna nákladní kosmická loď Cygnus.

Posádku stanice aktuálně tvoří kromě výše zmíněných čtyř astronautů ještě dva ruští kosmonauti – Alexej Ovčinin s velitelem ISS Olegem Kononěnkem.