Hlavní obsah
Na Burkováku Foto: Vratislav Konečný

Pohanskou svatyní i místem čekání husitů na Spasitele je jihočeský vrch Burkovák

Malou terénní vlnou by se dal charakterizovat kopec Burkovák zvaný také Hora Tábor na Bechyňsku. Jeho kóta je v nadmořské výšce 504 metry, cestou z blízkých Nemějic se nezadýcháte. Brd ten je ale kopcem velevýznamným, a to ze dvou důvodů. První jsou prehistorické nálezy, druhý náleží husitství.

Na Burkováku Foto: Vratislav Konečný
Pohanskou svatyní i místem čekání husitů na Spasitele je jihočeský vrch Burkovák

Pohanská svatyně

Zalesněný vrch byl v minulosti asi bez stromů, nasvědčuje tomu zejména druhá událost. Na Burkováku měli archeologové žeň, na jednom místě bylo nalezeno několik tisíc votivních předmětů. Byly vykopány při amatérském archeologickém průzkumu v roce 1923.

Josef Švehla a František Lískovec z Jihočeské společnosti pro zachování husitských památek tu našli mnoho pravěkých předmětů. Vrátili se sem v roce 1927 a 28 a začali znovu kopat. Jednalo se o území asi 20 metrů čtverečních. Všechny předměty měly provrtaný otvor, má se za to, že visely na velkém posvátném stromě, Burkovák musel sloužit jako svatyně.

Po válce se tu uskutečnil průzkum vedený Státním archeologickým ústavem. Nalezené artefakty jsou převážně součástí sbírek Národního muzea a regionálních institucí.

Přijde království nebeské...

O tom se tu ale nic nedozvíte, kopec je hlavně znám z velkého shromáždění přívrženců husitství z 22. července 1419. Cesta k na vrchol vede od státní silnice kolem pastvin a polí pozvolna k vrcholu. Na kopci stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Pod borovicí s kótou a turistickou značkou můžete spočinout na lavici.

Ač se to nezdá, jedná se o jeden z velmi důležitých bodů v době, kdy se schylovalo k „husitské revoluci“ a založení města Tábora. I hora nese původní označení Tábor podle biblické hory v Izraeli, kde došlo k proměně Ježíše v symbol Božího syna.

Poutě na „hory“ se konaly v období od Velikonoc 1419 do jara 1420. Kněží na nich kázali o vizi nového království nebeského a brzkém konci světa. Hlavní duchovní myšlenkou se stalo spasení a usednutí coby spravedliví a čistí na nebesa. Pozemský život byl pouhou předehrou a slzavým údolím. Lidé se zbavovali majetku a vyčkávali příchodu Spasitele.

Utíkali ze svých panství, odmítali poslušnost vrchnosti, která jim bohoslužby pod širým nebem zakazovala, i nařízení panovníka o poslušnosti. Kněží kladli důraz právě na Kristovo zjevení na biblickém Táboře, proto se na kopce stahovalo stále více lidí.

Na tabuli na Burkováku stojí, že se tu v inkriminovaný den sešlo na 20 tisíc věrných křesťanů. Některé prameny operují s číslem až 42 tisíc. Prý sem přišli z Čech i Moravy.

Burkovák je spjat i se ze zakladatelem města Tábora, husitským hejtmanem Petrem Hromádkou, původně církevním hodnostářem. Byl jedním z organizátorů poutí na hory, po vyhnání husitů ze Sezimova Ústí s nimi odtáhl na opuštěné hradiště nad Lužnicí, kde se usadil. Odtud poslal do Plzně zprávu Žižkovi, že našel vhodné místo pro souvěrce. Hromádku upálili 6. února 1421 na rynku v Chrudimi vojáci krále Zikmunda.

Pseudomegalitický kruh

Několik set metrů od vrcholu je od roku 2010 zbudována replika megalitického kamenného kruhu, postavila ji skupinka nadšenců jako místo neurčité nabíjecí energie a relaxace. Bližší údaje najdete na opodál stojící tabuli.

Pokud se nenabijete, určitě vás uklidní jihočeská krajina.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků