Hlavní obsah
Foto: NPÚ

Na vimperském zámku bude vystavena kopie vzácné gotické sochy madony

V expozici Muzea Vimperska, které vzniká v prostorách zámku, bude vystavena kopie vzácné gotické sochy madony. Její originál zdobí hlavní oltář kostela Navštívení Panny Marie ve Vimperku. Kvůli vysoké hodnotě díla a rizikové manipulaci s originálem vznikne model pomocí nových technologií.

Foto: NPÚ
Na vimperském zámku bude vystavena kopie vzácné gotické sochy madony

„Madona z Vimperka patří mezi vrcholná díla slohu tzv. krásných madon z období pozdní gotiky. Ty byly charakteristické krásnou tváří, elegantním postojem, bohatě skládanou drapérií a výrazným esovitým prohnutím těla. Za pořízením vzácné sochy zřejmě stáli tehdejší majitelé vimperského panství z rodu Kaplířů ze Sulevic, kteří měli blízko k okruhu pražského dvora krále Václava IV. Vimperská Panna Marie, která láskyplně přidržuje nahého Ježíška na levé ruce, byla v době baroka či později oděna do kovového pozlaceného roucha, bohatě zdobeného reliéfním dekorem a drobnými votivními předměty. Kovový šat skryl i původní elegantní siluetu gotické sochy, kterou tak dnešní návštěvník farního kostela nemůže vidět,“ popisuje gotický skvost jedna z kurátorek muzejní expozice Milena Hajná z Národního památkového ústavu (NPÚ) v Českých Budějovicích.

Za účasti restaurátorů, odborníků z řad akademické obce, odborných pracovníků NPÚ a Českobudějovického biskupství byla 6. února Vimperská madona vyjmuta z niky na hlavním oltáři. Kopie bude hotova do konce července tohoto roku. Brány Muzea Vimperska se návštěvníkům otevřou v sezóně 2021.

Vimperský zámek vznikl na původním gotickém hradu založeném kolem poloviny 13. století jako strážní pevnost nad Zlatou obchodní stezkou z Bavorska do Čech. Hrad stanul nad již dříve vzniklým městečkem, které založili mnichové z bavorského kláštera Wimberk a dali mu jméno po své domovině.

Renesanční přestavba hradu na pohodlný zámek začíná v 16. století, kdy se dostává do rukou mocného rodu Rožmberků, Vítkovci Vilému z Rožmberka. Renesanční sídlo svěřuje Vilém do správy mladého Rožmberka Petra Voka. Poslední rožmberský vladař Petr Vok vimperské panství, které ne zcela vyhovovalo jeho představám, prodal roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat a zakoupil si Bechyni, která nebyla v tak nepřístupném kraji.

Novohradští proměňují zámek ve své rodové sídlo. Volf Novohradský s manželkou Juditou, rozenou ze Šternberka, a jejich syn Jáchym stojí za rozsáhlými renesančními úpravami Horního zámku a vybudováním renesančního Dolního zámku ve tvaru písmene „U“. V jejich rukou se zámek proměňuje v reprezentativní sídlo s výjimečnou uměleckou výzdobou. Rozsáhlá stavební činnost však vede k zadlužení a nakonec i ke ztrátě majetku, kdy panství roku 1630 prodává Janu Oldřichu z Eggenberka.

Po vymření Eggenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů, v roce 1719 převzal vimperské panství kníže Adam František Schwarzenberg. Ti během 18. století přestavují zámek do barokní podoby. Poslední rozsáhlá rekonstrukce je vynucena požárem způsobeným úderem blesku 20. července 1857. Požár zapálil střechu a brzy nato lehla popelem tři podlaží zámku, věž, kaple, divadlo a Vlčkova věž. Trval až do 27. července. Nedotčeny zůstaly pouze sklepní prostory.

V roce 2010 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou a 5 let poté ho přebírá NPÚ. Ten započíná s obnovou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků