Článek
Slova šéfa německé vlády, zdá se, potvrzují tvrdší kurz, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil poté, co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje.
Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.
Němci jsou v postoji k poskytování těžké vojenské techniky Ukrajině rozděleni prakticky půl na půl. Řada z nich se obává, aby se spolková republika nestala jednou ze stran války. Takto dříve argumentoval ve svém odporu k dodávání těžkých zbraní i kancléř.
Scholz podpořil vstup Finska a Švédska do NATO
Už v březnu vypracovala vědecká služba Spolkového sněmu analýzu, která došla k závěru, že dodáváním zbraní – i útočných – se Německo nestává jednou ze stran konfliktu. Až v momentě, kdyby cvičilo jednu z konfliktních stran v zacházení s takovými zbraněmi, nebyla by prý otázka tak jednoznačná.
Ani výcvik vojáků nevadí
Právě to se Německo rozhodlo na svém území umožnit. Přesto je spolková vláda podle prohlášení mluvčího Steffena Hebestreita přesvědčena, že její nynější pomoc Ukrajině z ní z pohledu mezinárodního práva nedělá jednu ze stran konfliktu. „Jsme přesvědčeni, že ani výcvik ukrajinských vojáků v Německu v oblasti zbraňových systémů nadále neznamená přímý vstup do války,“ řekl mluvčí.
Stejně to vidí i ministryně obrany Christine Lambrechtová. „Vycházím z toho, že k tomu nepovede ani výcvik, ani dodávky zbraní, ale pokud bychom na Ukrajinu poslali vojáky, byl by to velmi jasný signál. Ale to neuděláme. To se nestane,“ podotkla.
Scholzovi se nechce do Kyjeva. Nehraj si na „uraženou jitrnici“, vzkazují mu Ukrajinci
