Článek
„Dánsko dnes vyslalo jasný signál našim spojencům v Evropě a NATO a (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi. Ukazujeme, že když Putin napadne svobodnou zemi a ohrožuje stabilitu v Evropě, my ostatní se semkneme k sobě,“ uvedla podle agentury AFP sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová.
Referendum je dalším z kroků, jimiž evropské země reagují na ruskou invazi na Ukrajinu. Tradičně neutrální Švédsko a Finsko v květnu změnily svůj pohled na členství v Severoatlantické alianci a podaly žádost o vstup do NATO, připomněla agentura AP.
K volebním urnám bylo v Dánsku přizváno 4,2 milionu oprávněných voličů.
Rozšíření NATO: Turkům vadí švédská poslankyně
„Svět se mění, a nikoli k lepšímu. Musíme se semknout a posílit spolupráci, která zvýší naši bezpečnost,“ prohlásil dříve šéf opoziční Liberální strany Venstre Jakob Ellemann-Jensen, když ještě ve středu rozdával letáky, které měly přesvědčit voliče k odsouhlasení obranné spolupráce s EU.
Dánsko patří k zakládajícím členům NATO, k prohlubování spolupráce v rámci Evropské unie je ale dlouhodobě skeptické. Do někdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) – předchůdce EU – Dánsko vstoupilo v roce 1973. V roce 1992 si v bloku vyjednalo výjimky v oblasti práva a vnitřních záležitostí, bezpečnostní a obranné politiky, občanství a společné měny.
Vláda schválila vstup Švédska a Finska do NATO
V referendu v roce 2000 pak Dánové rozhodli, že zůstanou mimo eurozónu, a o 15 let později si odhlasovali, že ponechají v platnosti také výjimky z policejní a justiční politiky Evropské unie.
Výjimku z obranné a bezpečnostní politiky má Dánsko jako jediná země 27členného bloku, uvádí agentura Reuters. Připojení k politice pro Dánsko mimo jiné znamená, že dánští představitelé budou moci zůstávat v jednacím sále, když budou zástupci členských zemí EU diskutovat o obranných tématech, a dánská armáda se bude případně moci účastnit unijních vojenských operací, jako jsou ty v Somálsku, Mali či Bosně.