Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Hepatitida odborně nazývaná také hepatitis je zánětlivé onemocnění jater, především virového původu. Často je mezi lidmi nazývána také žloutenka, a to podle zbarvení kůže, očního bělma nemocného vyvolaného barvivem bilirubin. Ve skutečnosti jde ale o jeden ze symptomů, který nemusí chorobu doprovázet.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Hepatitida

V současné době je uznáváno pět druhů infekčních hepatitid A, B, C, D, E. Občas se mluví i o hepatitidě G, která je však lidskému organismu neškodná a v tomto případě je sice člověk hostitelem tohoto viru, ale nedochází u něj k zánětu jaterní tkáně.

Nejčastěji se s označením hepatitida setkáme v případě zánětu jater vyvolaného viry, může ji způsobit ale řada mikroorganismů, stejně jako může být součástí některých vnitřních chorob. Záněty jater mohou také nastat u uživatelů drog, alkoholiků či při užívání některých léků.

Virus hepatitis typu E

Foto: Profimedia.cz

Nemoc může probíhat ve formě akutní nebo chronické. Akutní forma je charakteristická náhlým začátkem s výraznými obtížemi, ale většinou po dvou měsících ustává a jen vzácně vede k selhání funkce jater. Chronická hepatitida nejčastěji vznikne přechodem z akutního onemocnění.

Hlavním rizikem je u ní vznik vleklého onemocnění poškozujícího játra a velmi často způsobuje nebezpečné komplikace. Choroba se často projevuje jako běžná chřipka. Pacienty sužují zvýšené teploty, bolesti kloubů a svalů, únava, nevolnosti, nechutenství, zvracení, neurčité bolesti břicha doprovázené průjmy. Jak akutní, tak chronická podoba nemoci vyžaduje u pacientů vysokou míru odříkání. Je spojeno s přísnou dietou, úplným vynecháním alkoholu a třeba smažených výrobků.

Výskyt hepatitidy v Česku 2006-2015

20062007200820092010 20112012
2013
2014
2015
Virová hepatitida A13212816501106862
264
284
348
673
724
Akutní hepatitida B307307306247244
192
154
133
105
89
Virová hepatitida E3543659972
163
258
218
299
412
Virová hepatitida C1022981974843709
812
794
873
867
956

V Česku jsou nejrozšířenějšími typy A a B. U "áčka" - známého pod lidovým názvem jako nemoc špinavých rukou - následuje hospitalizace, opakované odběry krve, mnohaměsíční rekonvalescence s omezením sportovních a někdy i profesních aktivit. Šíří se fekálně orální cestou, často kontaminací potravin z rukou, které nebyly umyté po vykonání velké potřeby. Inkubační doba je patnáct až padesát dnů.

Béčko se přenáší infikovanými tělními tekutinami, například krví a spermatem. Do těla se dostává poraněnou kůží nebo sliznicí, přičemž k proniknutí viru do organismu stačí i malá oděrka. Typ B vede v řadě případů k poškození, případně i selhání jater, nezřídka pacient umírá na cirhózu nebo rakovinu jater. Nejlepším způsobem, jak se chorobě bránit, je očkování.

Proti "áčku" i "béčku" existuje jedna vakcína. U zdravých lidí jsou její účinky prakticky doživotní. Investice se pohybuje řádově v tisících korun. Základní očkování probíhá ve třech dávkách. První se podá v termínu, který si člověk zvolí, druhá o měsíc později a třetí dávka šest měsíců po dávce první.

Vakcína proti hepatitidě B

Foto: Profimedia.cz

Lékaři očkování doporučují před každou cestou do exotických zemí, z hlediska rychlého šíření po Evropě ale doporučují jeho nasazení i v ČR.

Proti dalšímu typu rozšířenému v ČR, typu C, očkování neexistuje. Toto virové onemocnění je ale léčitelné, podchytí-li se včas. V opačném případě vede nezřídka k transplantaci jater v důsledku cirhózy. Ta postihuje zhruba pětinu pacientů. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím pozvolném postupu, kdy řada nakažených několik desítek let nemusí o své nemoci vůbec vědět.

Také "céčko" se přenáší krví. Mezi ohrožené skupiny patří narkomani po použití stejných jehel, ale také zákazníci tetovacích salónů. Jak u "béčka", tak u "céčka" se vyléčí podle odhadů polovina pacientů. Jejich léčba je ale velmi finančně náročná.

Další informace:
http://www.zloutenky.cz/
http://www.zloutenka-c.cz/
http://www.virova-hepatitida.cz/
Státní zdravotní ústav

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků