Helena Válková

Právnička a bývalá rektorka Vysoké školy podnikání a práva Helena Válková byla od ledna 2014 do března 2015 ministryní spravedlnosti. Od roku 2013 je poslankyní za hnutí ANO Andreje Babiše. Zaměřuje se na trestní právo a kriminologii.

Narodila se 7. ledna 1951 v Chlumci nad Cidlinou jako Helena Míčková. Úspěšně absolvovala trestní právo na Univerzitě Karlově v Praze. V tomto oboru se stala kandidátkou věd. V roce 2006 na Trnavské univerzitě dosáhla profesorského titulu.

V rozmezí let 1975 až 1988 zastávala funkci vědecké pracovnice Výzkumného ústavu kriminologického. Poté až do roku 1993 pracovala v Ústavu státu a práva ČSAV. Od 70. let byla řadovou členkou KSČ, po listopadu 1989 se podílela na činnosti Občanského fóra.

Od roku 1991 vyučovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Díky ní tam o tři roky později vzniklo občanské Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici. Jednalo se o prvopočátky Probační a mediační služby ČR. Helena Válková zároveň stála u vybudování nové katedry sociální práce na téže fakultě.

Od roku 1993 také přednášela na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Tam spoluzakládala katedru trestního práva, kterou řadu let později vedla.

Helena Válková se aktivně zapojila do kauzy tzv. rychlostudentů na plzeňských právech. Po kritice podezřelých okolností, za kterých někteří studenti fakultu dokončili, byla v roce 2009 přechodně odvolána z funkce vedoucí katedry trestního práva. S několika dalšími kolegy nakonec ze školy v roce 2011 odešla.

Podílela se na založení české pobočky právnického nakladatelství C. H. Beck, která fungovala pod jejími křídly od roku 1993 do roku 2011. Tehdy opustila místo ředitelky společnosti. V nakladatelství ale zůstala jako externí poradkyně a předsedkyně redakční rady časopisu Právní rozhledy. Je spoluzakladatelkou České kriminologické společnosti.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny z říjnu 2013 úspěšně kandidovala jako nestranička za hnutí ANO 2011. Vymohla si podmínku, že nebude muset do hnutí vstoupit a že bude moct připravit vlastní odbornou agendu. Zvolena byla na pražské listině na druhém místě za Andrejem Babišem, stala se místopředsedkyní poslaneckého klubu.

Následně byla zvolena místopředsedkyní Ústavně právního výboru. Ve funkci zůstala necelé dva měsíce, než ji prezident Miloš Zeman jmenoval ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Vlnu nevole vyvolal v březnu 2014 její komentář k poválečné situaci v bývalém Československu. Válková v rozhovoru pro server Echo24 potvrdila, že je částečně německého původu.

Na otázku, co si myslí o odsunu německého obyvatelstva, odpověděla: „To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo.“ Kritika na její adresu zněla hlavně z řad parlamentní opozice. Za svůj výrok se omluvila.

Překvapila rovněž odvoláním Petra Dohnala z čela Vězeňské služby. Ztratila prý důvěru v jeho schopnost provést reformu vězeňství. Čelila kritice i kvůli neplnění vládního legislativního plánu.

V únoru 2015 oznámila, že k 1. březnu 2015 rezignuje na post ministryně spravedlnosti ČR. Nahradil ji její první náměstek Robert Pelikán. V roce 2015 vstoupila do ANO 2011. Bez vládní funkce opět směla být volena do sněmovních výborů. V roce 2017 se opět stala místopředsedkyní Ústavně právního výboru.

Předtím se však pokusila sněmovní mandát ukončit zvolením do Senátu. V říjnu 2016 kandidovala v obvodu č. 19 sídlícím na Praze 11. V prvním kole s podporou 19,2 % hlasů zvítězila, ve druhém obdržela 44,1 % hlasů a prohrála s místním politikem Ladislavem Kosem (Hnutí pro Prahu 11).

V letech 2017–2019 byla rektorkou soukromé Vysoké školy podnikání a práva. V říjnu 2017 obhájila poslanecký mandát. ANO 2011 získalo šest mandátů, Válkovou z původního sedmého místa vyslaly do Sněmovny přednostní hlasy. Stala se předsedkyní Petičního výboru.

V květnu 2019 ji na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO 2011) vláda jmenovala novou zmocněnkyní vlády pro lidská práva. Válková se rozhodla souběžně zůstat i poslankyní. Jmenování vyvolalo kritiku, neboť Válková byla členkou KSČ v době normalizace a nepodpořila vydání poslance SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání kvůli výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku.

V nové funkci se, dle svých slov, chtěla soustředit především na ohrožené děti, seniory a sociálně či zdravotně znevýhodněné lidi.

V prosinci 2019 prezident Miloš Zeman navrhl Válkovou na post veřejného ochránce práv. Na ombudsmanku nakonec nekandidovala kvůli odporu proti dřívějšímu členství v KSČ. Rovněž vyšlo najevo, že v 70. let při odborné činnosti spolupracovala s prokurátorem Josefem Urválkem, který mj. odsoudil k smrti Miladu Horákovou v roce 1950. Vláda podpořila její setrvání ve funkci zmocněnkyně.

V roce 2021 byla opět zvolena poslankyní a stala se předsedkyní Mandátového a imunitního výboru.

Helena Válková je vdaná za spisovatele Václava Budinského. Mají jednoho syna.