Hlavní obsah
Štefan Švec (1978) je publicista a kritik. Foto: Milan Malíček, Právo

Sloupek Štefana Švece: Další půlmetr generační propasti

Miluji debaty s mladými lidmi. V hospodských hádkách i facebookových přestřelkách s nadšením a silou jarých let potírají nás staré ve sporech o environmentální katastrofu, transgenderová práva či politiku bydlení – to když zjistí, že na byt v Praze či Brně si vydělají jen kombinací prostituce a jackpotu Sportky.

Štefan Švec (1978) je publicista a kritik. Foto: Milan Malíček, Právo
Sloupek Štefana Švece: Další půlmetr generační propasti

Dojatě a s pochopením sleduji jejich naděje a plány. Vím, že s lidmi narozenými do šedesátek se nebaví, protože zaklínadlo OK boomer je zbavilo povinnosti ty analogové bytosti vnímat. Nás, členy generace X, co ještě v šeru zvládáme předstírat pohyblivé klouby, však mileniálové přece jen potkávají. Nejde přitom přehlédnout tetelivé rozechvění, s nímž se těší, až budou konečně vládnout světu.

Ano, my čtyřicátníci víme, že naše hodnoty jsou zastaralé a měly by zmizet v biokontejneru dějin. Chápeme lesk v mladých očích, jenž odráží příští, spravedlivější planetu. A nemáme to srdce říkat jednomu každému mileniálovi, který v nás vidí neandertálce, že jeho sen se nenaplní.

Generace X je zdaleka nejpočetnější věkovou skupinou v celé demografické skladbě. Bude jí ještě za třicet let. Pracovní trh, reklamní trh a také politický trh se zaměřují na nás, protože v nás nacházejí nejširší společenskou sílu. Jinak řečeno: korporace budou dál vymýšlet zboží a služby pro nás, politici program pro nás a média zábavu pro nás až do důchodu. Ještě jednodušeji: všechno bude pořád po našem. Za zmíněných třicet let už zoufalý mileniál nezamává na žádné barikádě ani posledním roztrhaným transparentem. Tak unavený bude z toho, že vydělává na důchod třem mým vrstevníkům.

Kdyby snad některý z nich přece jen zamávat chtěl, smetou ho ze zálohy naše a jeho děti. Ty se logicky vrátí k nám, jako generace jsme totiž sympatičtější. Je nás hodně, a tak jsme si museli slovo a hlas mezi sebou přece jen trochu vymakat. U mileniála ke slávě víceméně stačí, aby přešel ulici a nezakopnul. Věří, že mu svět má naslouchat prostě proto, že existuje. Lidé mladší než on nebudou mít proč tenhle omyl snášet.

Hodnoty, které generace mileniálů nese, tedy zůstanou utopené ve tmě. Zabývat se jimi jednou bude nanejvýš osamělý archeolog Instagramu. Ve slabších chvílích si s jejich nástupci v generačním souznění přiznáme, že je to možná i trošku smutné.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků