Hlavní obsah
Z knihy Hornické vdovy (Dcera sestry 2019) Foto: archív Kamily Hladké

Knižní výběr Salonu: Hladká, Krejčík, Smejkalová a Lenz

V dnešním knižním výběru Salonu najdete literární dokument Kamily Hladké o „hornických vdovách“ nominovaný na Magnesii Literu, „thriller o českým hip hopu“ od Přemysla Krejčíka, esej Kateřiny Smejkalové o společnosti v časech umělé inteligence a protiválečný, v mnohém autobiografický román Siegfrieda Lenze.

Z knihy Hornické vdovy (Dcera sestry 2019) Foto: archív Kamily Hladké
Knižní výběr Salonu: Hladká, Krejčík, Smejkalová a Lenz

Kamila Hladká
Hornické vdovy

Dcera sestry

Kamila Hladká: Hornické vdovy

Foto: archív nakladatelství Dcera sestry

Pořád se díváte z okna, ale ten můj už nepřišel. Vždycky jsem ho vyhlížela a pletla, a od té doby nepletu. Přestala jsem, protože bych se zbláznila (Marta). Kniha zkoumá dějiny hornictví na Ostravsku pohledem osmi žen, které na šachtě přišly o manžely. Nejstarší bylo v době vydání knihy osmdesát, nejmladší třicet osm. První svého muže ztratila na dole Dukla v roce 1961, druhá na dole ČSM před sedmi lety. Všech osm životů zaznamenala Kamila Hladká s velkou empatií a citem pro detail. A mimo jiné ukázala, že byť mají příběhy hornických vdov svůj přirozený vrchol v tragédii, zdaleka touto tragédií nekončí. Zalívají se mi oči, mám husí kůži, ale je to za mnou. Jsem pyšná, že jsem to nevzdala. Sílu mi dodala až ta zkušenost. Od té doby jsem se nikdy nedostala na dno, už nikdy se nestalo, že bych si nevěděla rady (Táňa). Knížka je nominovaná na Magnesii Literu za publicistiku.
(Vybral Zbyněk Vlasák.)

----------------------

Přemysl Krejčík
Malej NY

Host

Přemysl Krejčík: Malej NY

Foto: Jakub Šofar

Když „thriller o českým hip hopu“ rozečte člověk, kterého tento hudební žánr moc nezajímá, může si po prvních stránkách zalidněných všemi těmi crews, bičiz a fellaz položit otázku, jestli mu má kniha vůbec co dát. Po dočtení si ale může radostně odpovědět: Malej NY je nejen „etnografický“ a „dokumentární“ román o rapové scéně na začátku tisíciletí, ale hlavně přesvědčivý příběh o dospívání na malém městě (NY tady znamená Nymburk), až překvapivě přirozeně se snoubící se skutečným, krevnatým thrillerem i detektivní zápletkou (jen s možná trochu příliš „žánrovým“ rozuzlením), navíc chytře odvyprávěný, s kapitolami rozsekanými jako rapovej track (a soundtrackem doporučených skladeb poznačených na okrajích stránek). A pro čtenáře, které neosloví hip hop, je v knize jako vedlejší postava aspoň Jaromír Nohavica.
(Vybral Štěpán Kučera.)

----------------------

Kateřina Smejkalová
Společnost umělé inteligence. Dopady a řešení

MDA

Kateřina Smejkalová

Foto: Jan Handrejch, Právo

Politoložka Kateřina Smejkalová se i v Salonu dlouhodobě zabývá rolí moderních technologií v našich společnostech. V tomto eseji (online verzi najdete zde) své myšlení o tématu shrnuje. Mluví o umělé inteligenci, automatizaci a z ní vyplývajících změnách na trhu práce, nepodmíněném základním příjmu a také o všemožných nerovnostech, které by mohl budoucí technologický vývoj prohloubit. To klíčové zazní v závěru: Důležité je vytyčit si společensky žádoucí cíle, k nimž by nám vývoj a implementace technologií měly dopomáhat – namísto pouhé, většinou pozdní a bezzubé reakce na dění určované byznysem. Jde o kvalitnější a časově méně náročnou práci, vyšší mzdy, pohodlnější mobilitu, kvalitnější demokracii, udržitelnější život. A technologie nám k tomu všemu mají dopomoci.
(Vybral Zbyněk Vlasák.)

----------------------

Siegfried Lenz
Přeběhlík

Přeložil Petr Dvořáček.
Prostor

Siegfried Lenz: Přeběhlík

Foto: archív, Právo

Knihy Siegfrieda Lenze (1926–2014), pro mě stále podvědomě „západoněmeckého“ spisovatele, vycházely v Československu před rokem 1989 pravidelně. Každý jeho román byl snahou popsat německou vinu za rozpoutání druhé světové války a promítnout její důsledky do přítomnosti, poměřovat povinnost a svědomí. Až po Lenzově smrti objevený text nazvaný Přeběhlík je něco jako příběh s příběhem. Román měl být původně vydán v roce 1952, po počátečním pozitivním nakladatelském ohlasu byl však nakonec odmítnut a autor už ho za svého života nikomu dalšímu k vydání nenabídl. Osudy německého vojáka, který na konci války dezertuje, a dokonce začne novou kariéru v sovětské okupační zóně, se teď zařadily, i tolik let po svém vzniku a ve velmi proměněném světě, k nejlepším dílům protiválečné literatury. Kniha je navíc v mnohém autobiografická – i Lenz byl dezertér.
(Vybral Jakub Šofar.)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků