Článek
Velký sál dopoledne ovládla kanadská hvězda psychothrillerů Shari Lapenová, která u této příležitosti pokřtila české vydání románu Nepříliš šťastná rodina. Hned v úvodu odpověděla na otázku, zda po svém příjezdu do Čech objevila ideální místo na zločin.
„Na letišti jsme s manželem zahlédli obchod, kde měli broušená skleněná těžítka. Ta by byla úžasnou vražednou zbraní,“ poznamenala s nadsázkou.
Spisovatelčiny příběhy se opírají o vztahy lidí v malých komunitách, kteří se často mylně domnívají, že se vzájemně dobře znají. „Nedávno jsme se přestěhovali z města na venkov a naši noví sousedé dostali strach, aby se v mých knihách neobjevili. Často míváme na večeři pozvané přátele, ale zatím všichni přežili,“ pokračovala v ironickém tónu Lapenová, jíž na výsluní žánru katapultovala prvotina Manželé odvedle.
Kanadská spisovatelka Shari Lapenová (uprostřed) na veletrhu Svět knihy.
Lásku k jedné ženě a zejména k Římu vyznává v prozaickém debutu Poslední léto ve městě italský romanopisec, scenárista a divadelník Gianfranco Calligarich. V rozhovoru s překladatelkou Alicí Flemrovou se nechal slyšet, že v psaní jej silně ovlivnili moderní američtí autoři, především Ernest Hemingway.
Naznačil však zklamání z toho, kam se poslední půlstoletí literatura ubírá. „Názor jsem od sedmdesátých let nezměnil, čtenáři jsou pořád vymírajícím druhem,“ sdělil Calligarich, jehož druhý český překlad, a to titulu Soukromé propasti, by měl spatřit světlo světa na jaře 2023.
Mezi zahraničními hosty se během třetího festivalového dne ukázala rovněž francouzsko-marocká literátka Leila Slimaniová. Své feministické smýšlení propsala do počinu o vdané nevěrnici V lidožroutově zahradě, eseje a následného komiksu o intimitě v Maroku nazvaném Sex a lži nebo chystané historické trilogie, z níž je zatím dostupná počáteční Země těch druhých.
„Svoboda spočívá mimo jiné v tom, že máme právo na lež, nebo alespoň na částečnou pravdu. Připadá mi, že ženy na rozdíl od mužů nesmějí mít tajemství. Říkat vše přesně, jak to bylo, je fašistický přístup. Baví mě lhát a udělat z nepravdy skutečnost,“ řekla s tím, že západoafrické příběhy, mnohdy vnímané jako exotické, mají podle ní univerzální platnost.
Kateřina Tučková diskutovala s Radkem Štěpánkem.
O svých novinkách pohovořili také tuzemští tvůrci obracející se do minulosti. Kupříkladu Kateřina Tučková promluvila o rozsáhlém díle Bílá Voda zabývající se perzekucí řeholnic v padesátých letech v Československu, Jiří Padevět zase prezentoval povídkovou sbírku 1945 o zapomenutých událostech konce války.
Může se vám hodit na Zboží.cz: