Článek
Je to zpěvák, kterého posluchač pozná po prvních několika málo vteřinách. Jeho hlas má jasně danou barvu, kultivovanost, daří se v něm emocím a současně působí uklidňujícím dojmem. Proto má jeho interpretace napříč léty stále stejnou úroveň.
Písně si pro nové album napsal sám. Nebylo to na jeho posledních deskách zvykem, teď měl ale chuť. Nepustil se přitom do žánrových experimentů, zůstal v poprockovém ranku, kde díky hudebním aranžím působí deska pestře. Jsou na ní písně s popovým nádechem, rockovou dravostí, šansonovými pocity i silné balady. Müller zkrátka nabídl to, co dobře umí.
Obal alba
Melodie jsou příjemně plynulé a je cítit, že nevznikaly s ambicí pokořit texty. Nesou je a podporují. To, že ne všechny písně obstojí ve zpěvákově koncertním repertoáru vedle léty prověřených hitovek, není problém. O to mu už dnes asi primárně nejde. Stejně tak nemá potřebu nechat se unést k pěveckým polohám, v nichž mu není dobře.
Textař Peter Uličný je básník, který cítí, jaká slova Müller potřebuje k tomu, aby byl v písni autentický. Navíc tím, že píše nejprve texty, má moc nastolit emoci skladeb, atmosféru. V jeho práci jsou lehkost a přirozenost, rovněž talent tvůrce krásných vět.
Na desce je vedle ve studiu živě nahraných hudebních pasáží i mnoho těch, které těží z možností programmingu a klávesových rejstříků. Kdyby jich bylo méně, dalo by to albu více života. Přesto se je podařilo připravit tak, že spolu tyhle dvě zvukové kategorie souzní.
Výsledkem je deska, na níž Müller nepodlezl laťku, kterou má už léta nastavenou tak vysoko, jak dobrý má hudební vkus.
| Richard Müller: Hodina medzi psom a vlkom |
|---|
| Universal Music, 46:49 |
Hodnocení 80 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: