Hlavní obsah
Amadeus získal v roce 1985 ze 13 nominací 8 Oscarů. Na snímku režisér Miloš Forman a producent filmu Saul Zaentz Foto: Profimedia.cz

Miloš Forman: Oscarový režisér a český rodák, který si splnil americký sen

Miloš Forman, jehož výročí narození si v únoru připomínáme, byl jedním z českých rodáků, kteří dosáhli mezinárodního úspěchu. Život držitele dvou Oscarů za nejlepší režii a řady dalších cen ale nebyl jen splněným americkým snem, měl i pár hořkých kapitol.

Amadeus získal v roce 1985 ze 13 nominací 8 Oscarů. Na snímku režisér Miloš Forman a producent filmu Saul Zaentz Foto: Profimedia.cz
Miloš Forman: Oscarový režisér a český rodák, který si splnil americký sen

Dětství Miloše Formana poznamenala válka

Miloš Forman se narodil 18. února roku 1932 ve středočeské Čáslavi do učitelské rodiny jako nejmladší ze tří bratrů. V osmi letech přišel o otce, kterého coby člena odbojové organizace zatklo v době okupace gestapo.

Stejný osud potkal zanedlouho i Formanovu maminku, kterou udal místní hokynář zatčený gestapem kvůli aféře s protiříšskými letáky. Ten u výslechu v souvislosti s incidentem jmenoval 12 čáslavských žen, které byly následně zatčeny. Mezi nimi i paní Formanová.

Oba rodiče později zemřeli v koncentračním táboře a osiřelý Miloš pak prožil část války v Náchodě u strýce a tety. Později se chlapce ujala čáslavská rodina ředitele místní plynárny Hluchého, která si mohla díky lepším finančním poměrům péči o sirotka dovolit.

Po válce Forman nastoupil do výběrové internátní školy pro válečné sirotky v Poděbradech. Mladému Formanovi se zde dostalo výborného vzdělání a ve škole poznal i své celoživotní přátele: filmaře Ivana Passera a budoucího dramatika a prezidenta České republiky Václava Havla.

Kvůli kázeňskému přestupku, kdy byl Forman po únorovém převratu jedním z profesorů obviněn ze zesměšňování komunistické strany, musel po vyloučení závěrečný rok střední školy absolvovat na gymnáziu v Praze.

Forman a československá nová vlna

Forman vystudoval scenáristiku na pražské FAMU, kde již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka. Setkal se zde i s Otakarem Vávrou a dalšími autory, kteří stáli za vznikem tzv. československé nové vlny.

Formanův film Lásky jedné plavovlásky se řadí mezi rané filmy české nové vlny.

Foto: Profimedia.cz

Díky „nové vlně” dosáhl český film v 60. letech 20. století mezinárodního ohlasu. Charakteristickým znakem filmů nové vlny byly dlouhé, často improvizované dialogy, černý až absurdní humor a obsazování neherců.

Tento umělecký trend československé kinematografie se vyznačoval mimo jiné i velkou pestrostí: Někteří autoři zachycovali lidskost a realitu bez přikrášlování, jiní se naopak vydali cestou stylizovaného, experimentálního vyjádření.

Nejznámější filmy Československé nové vlny:

  • Černý Petr (Miloš Forman, 1963)
  • Démanty noci (Jan Němec, 1964)
  • Intimní osvětlení (Ivan Passer, 1965)
  • Ostře sledované vlaky (Jiří Menzel, 1966)
  • Sedmikrásky (Věra Chytilová, 1966)
  • Lásky jedné plavovlásky (Miloš Forman, 1966)
  • Hoří, má panenko (Miloš Forman, 1967)
  • Spalovač mrtvol (Juraj Herz, 1968)
  • Žert (Jaromil Jireš, 1968)
  • Rozmarné léto (Jiří Menzel, 1968)
  • Nejkrásnější věk (Jaroslav Papoušek, 1968)
  • Ecce homo Homolka (Jaroslav Papoušek, 1969)
  • Ovoce stromů rajských jíme (Věra Chytilová, 1969)
  • Skřivánci na niti (Jiří Menzel, 1969)
  • Vražda ing. Čerta (Ester Krumbachová, 1970)
  • Valerie a týden divů (Jaromil Jireš, 1970)

První úspěchy Miloše Formana

Forman zabodoval již svým debutem, 47minutovým filmem Konkurs z roku 1963, který natočil s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Se svými přáteli Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem tehdy uspořádali v populárním divadle Semafor „falešný konkurz” pro mladé zpěvačky.

V hraném dokumentu pak autenticky zachytili snahu adeptek včetně trémy, falešného zpěvu a dalších více či méně trapných okamžiků. S Ondříčkem pak do roku 68 natočil Forman v Československu ještě několik úspěšných snímků:

  • Černý Petr (hlavní cena na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu), 
  • Lásky jedné plavovlásky (nominace na Zlatý glóbus a Oscara za nejlepší cizojazyčný film),
  • Hoří, má panenko (nominace na Oscara).

Formanovy začátky v USA a srpen 68

V roce 1967 dostal Forman povolení vycestovat do USA, kde měl u společnosti Paramount natočit svůj první americký film Taking Off. V srpnu 68 o něm jednal v Paříži, kde ho také zastihla zpráva o invazi sovětských vojsk.

Forman měl v té době americké vízum, na rozdíl od své manželky Věry Křesadlové která se rozhodla zůstat i s dvojčaty Petrem a Matějem v Československu. Režisér tedy zůstává v New Yorku a Československo občas navštěvuje. Naposledy strávil s rodinou ještě Vánoce 1970.

Forman se poté nakrátko vrátil do Prahy, odkud odjel do New Yorku pracovat na filmu Taking Off. Zde ho ale čeká zklamání: studiu Paramount se scénář nelíbí a odmítá ho, nakonec se natáčení ujímá Universal. Ovšem pod podmínkou, že se rozpočet vejde do milionu dolarů.

Taking Off měl sice slušné recenze a v Cannes získal Velkou cenu poroty, v kinech byl ale propadákem – ani si na sebe nevydělal. V tu dobu Formanovi navíc končilo americké vízum, bez peněz a jako poražený se ale zpět do Československa vrátit nechce. Zůstává tedy v Americe jako emigrant a krizi si nepřipouští.

Americký sen Miloše Formana

Forman komentoval neúspěch svého prvního amerického filmu slovy: „Moje filmařské instinkty byly příliš české… V každém případě jsem musel změnit styl práce.“ Což také udělal a další film posbíral i díky tomu hned pět Oscarů.

Tím dalším filmem byl Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. Adaptace soudobého románu Kena Keseyho Formanovi otevřela dveře do světa filmových hvězd a zvučných jmen.

Následující snímky Vlasy (dnes pokládané za kultovní muzikál) a Ragtime byly ale i přesto spíše propadáky.

Další úspěch přichází až v roce 1985 s filmem Amadeus, za který získal Forman Oscara v režisérské kategorii. Snímek proměnil ve zlaté sošky 8 ze 13 nominací, oceněn byl například i Theodor Pištěk za kostýmy či Karel Černý za výpravu.

Zajímavosti z natáčení filmu Amadeus 
  • Amadeus se natáčel v Praze – Amerika soudruhům sice vadila, dolary už méně. Forman se tak mohl na půl roku vrátit zpět do vlasti i přesto, že jeho předchozí žádosti o vízum byly neúspěšné.
  • Na hollywoodské produkci Amadea se podílely desítky českých profesionálů, některé z vedlejších postav ztvárnili také čeští herci a herečky (např. Zdeněk Srstka, Jitka Molavcová, Karel Fiala). 
  • Natáčelo se v atraktivních lokalitách staré Prahy a štábu se stovkami komparsistů si nešlo nevšimnout – přesto v místním tisku nesměla být o ničem ani zmínka.
 

Úspěch Amadea se Formanovi sice už pokořit nepodařilo, i tak ale byly další filmy úspěšné. Jako jediný pohořel Valmont z roku 1989 zachycující cynickou smetánku v době pozdního baroka. Snímek bohužel doplatil na své uvedení do kin nedlouho po premiéře filmu Nebezpečné známosti, který byl divácky úspěšnější adaptací téhož románu.

Lid versus Larry Flynt z roku 1996 pak získal pověst skandálního díla kvůli údajné glorifikaci známého pornomagnáta: reakcí na to byly kromě ostré kritiky v tisku dokonce demonstrace. Přesto byl snímek nominován na Oscara a dostal Zlatý Glóbus i Zlatého medvěda na Berlinale.

Muž na Měsíci (1999) a Goyovy přízraky (2006) následovaly v dalších letech a v dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem Formanem.

Miloš Forman zemřel náhle, po krátké nemoci. Pátek 13. dubna 2018 byl pro filmový svět opravdu černým dnem.

Filmografie Miloše Formana
 
Goyovy přízraky
Muž na Měsíci
Lid versus Larry Flynt
Valmont
Amadeus
Ragtime
Vlasy
Přelet nad kukaččím hnízdem
Taking Off
Hoří, má panenko
Dobře placená procházka (TV film)
Lásky jedné plavovlásky
Černý Petr, Kdyby ty muziky nebyly, Konkurs
2006 
1999 
1996 
1989 
1984 
1981 
1979 
1975 
1971 
1967 
1966 
1965 
1963
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků