Hlavní obsah
Výstava ke stému výročí koupě zámku v Lánech pro prezidenta TGM. Panely připomínají hlavně architekta Jože Plečnika, který zámek a park upravoval. Foto: Radek Plavecký, Právo

Lány nechal TGM koupit před 100 lety

Tož to kupte, říkával prý první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, když pořizoval umělecká díla do prezidentské sbírky, a tato slova mohla zaznít i při rozhodování o koupi zámku v Lánech.

Výstava ke stému výročí koupě zámku v Lánech pro prezidenta TGM. Panely připomínají hlavně architekta Jože Plečnika, který zámek a park upravoval. Foto: Radek Plavecký, Právo
Lány nechal TGM koupit před 100 lety

Ten byl jako sídlo pro prezidenta pořízen přesně před sto lety. K tomuto výročí vznikla i výstava, která je k vidění v zámeckém parku. Rozhodnutí padlo na počátku léta 1921 a smlouva byla podepsána 15. července. Pražský hrad tehdy neposkytoval dobré zázemí pro prezidenta a jeho rodinu, takže bylo potřeba urgentně hledat vhodné sídlo pro stárnoucího Masaryka.

„Jednalo se například také o zámku ve Smečně, Průhonicích nebo v Brandýse nad Labem. Lány zvítězily díky vynikajícímu technickému stavu, v jakém je tehdy rod Fürstenberků udržoval, zámek už byl elektrifikovaný, nabízel prostor pro relaxaci. Důležitá byla blízkost Prahy, a především prostředí a propojení s parkem a přírodou. TGM byl zámkem a prostředím okouzlen a dal pokyn ke koupi,“ uvedla Veronika Seidlová, vedoucí průvodců Správy Pražského hradu.

Zámek Lány

Foto: Novinky

Správa Hradu lánský zámek s jeho panstvím koupila za 25 milionů korun, při převodu do dnešní hodnoty by se podle historiků musela suma vynásobit nejméně dvaceti.

Stejně jako je zámek spojen s prezidentem TGM, je úzce spjat i s jeho dvorním slovinským architektem Jože Plečnikem. Ten se v Lánech podílel na úpravách interiérů i zámeckého parku. A právě Plečnikovi je věnována velká část panelové výstavy.

„Plečnik, který vychoval celou řadu českých architektů, tady udělal několik malých, ale virtuózních úprav. Část panelů ukazuje jeho intervence v Lánech a další část jeho tvorbu v Lublani,“ uvedl při čtvrtečním zahájení výstavy její kurátor, historik architektury Vladimír Šlapeta.

„V zámeckém parku můžeme obdivovat řadu Plečnikových děl, například jeho zeď při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna, kterou tvoří pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a jako jeden mohutný proud vtéká do rybníka,“ zmínil Šlapeta. Kromě toho jsou zde Plečnikův včelín, pomník padlým lánským občanům nebo skleníky, v nichž TGM rád sedával.

Výstava je přístupná, stejně jako stohektarový zámecký park, až do konce října vždy ve středu a ve čtvrtek od 14 do 18 hodin a ve svátky a o víkendech od 10 do 18 hodin. V budoucnu by se mohla expozice obměnit. „Patrně už tady nebudou Plečnikova díla z Lublaně, ale budeme se snažit udržet výstavu s věcmi, které se týkají zámku a parku,“ uvedl ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků