Hlavní obsah

Do kin se chystá Amnestie nejen o vězeňské vzpouře

V zimě 1990 vyhlásil nový prezident Václav Havel rozsáhlou amnestii, řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici se ale netýkala. Ti vyhlásili hladovku a poté věznici obsadili. Vzpoura trvala téměř dva týdny, ukončila ji až policie a speciální jednotky s vojenskou technikou.

Do kin se chystá Amnestie nejen o vězeňské vzpouře

Thriller Amnestie, který vstoupí do kin za týden, natáčel režisér Jonáš Karásek mimo jiné v autentickém prostředí Leopoldova, ve věznici v Mladé Boleslavi, v Národním divadle v Praze, v bytě Václava Havla i na Slovensku.

„Je konec 80. let, doba nebývalých změn, a jeden zloděj, jedna ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení, sametová revoluce tak sametově hebké, čisté a nevinné nebyly,“ říká Karásek o filmu, v němž uvidíme Aňu Geislerovou, Romana Luknára, Marka Vašuta nebo Norberta Lichého.

„Myslela jsem při natáčení na to, že svět je stavěný pro predátory,“ říká Geislerová. „Že vlastní přesvědčení je skutečně jen osobní věcí každého z nás. Nemůžeme nikomu nic nutit, ani nikoho soudit, jen podle vlastního svědomí věřit tomu, v co věříme. Ale v žádném přípádě se člověk nesmí stavět proti svému svědomí. Ovšem ta postava, co hraji já, je spíše ze světa predátorů... Zajímavá studie schopností.“

Snímek z filmu Amnestie.

Foto: Bontonfilm

Tvůrci kladou velký důraz na atmosféru doby. „Hodně se soustředíme na reálie přelomu 80. a 90. let, na prostředí a oblečení stejně jako na populární hudbu. Je to dnes v podstatě už historický film a chceme být maximálně přesní,“ říká producent Jiří Konečný.

Výpravný thriller ale nelíčí pouze vězeňský svět zločinců. Dramatické události doby a samotné vzpoury měly dopad i na svět věznice, na bývalé prominenty, disidenty a vězně, z nichž někteří začali budovat kariéru. Některé jejich příběhy začaly už za socialismu a vzpoura teď rychle vede k jejich rozuzlení.

Součástí filmu je píseň Pasážová revolta Karla Kryla, kterou přezpívali Richard Müller s Davidem Kollerem a Viky Olejárovou, a zazní i písničky Depeche Mode, protože, jak říká producent Peter Veverka: „DM patří k té době stejně jako boty na nohy.“

Jeho kolega Maroš Hečko dodává: „Vybrali jsme si je jako signifikantní kapelu, jež burcovala proti násilí, rasové diskriminaci a proti totalitnímu režimu. Byl to malý zázrak, že je tady nechali v březnu 1988 odehrát koncert.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků