Hlavní obsah
Izraelská skladatelka a písničkářka Chava Albersteinová vystoupila v Praze se svými písněmi v hebrejštině i jidiš v rámci festivalu Struny podzimu Foto: Kořínková Eva, ČTK

Chava Albersteinová vystoupila poprvé sólově v Praze

Izraelská písničkářka Chava Albersteinová, generační obdoba Boba Dylana, Joan Baezové a jiných písničkářů z 60. let, u nás poprvé vystoupila sólově. Její sobotní koncert, součást festivalu Struny podzimu, vyprodal Dvořákovu síň pražského Rudolfina.

Izraelská skladatelka a písničkářka Chava Albersteinová vystoupila v Praze se svými písněmi v hebrejštině i jidiš v rámci festivalu Struny podzimu Foto: Kořínková Eva, ČTK
Chava Albersteinová vystoupila poprvé sólově v Praze

Dvouhodinový program bez přestávky byl určitě velkou lekcí profesionality. Již šedesátiletá písničkářka v brýlích působila velice uvolněně, koncert si sama anglicky uváděla a doprovázela se na kytaru.

Zaznělo 22 písní a dva přídavky – v první části zpívala pouze v hebrejštině starší věci ze svých předcházejících alb a doprovázeli ji dva izraelští hudebníci: perkusionista Avi Agaba a kytarista Oved Efrat.

Pak si pozvala tři české hosty, se kterými již natočila předposlední CD Lemele (houslista Karel Holas, akordeonista Radek Pobořil z Čechomoru a kontrabasista František Raba) a zbytek koncertu patřil písním v aranžmá Aleše Březiny. Ten právě autorským písním Albersteinové dodal nový háv a zcela potlačil klezmerský kolorit.

Židovský folklór

Písně v jidiš vypovídaly o minulosti Židů, o rodičích, láskách, vzpomínkách na dětství, některé reflektovaly scény z bible, dokonce zhudebnila i několik modliteb. Společně s písněmi z první části (na texty vlastní či izraelských básníků) se Albersteinové podařilo vytvořit výborný kontakt s publikem, často ho i zapojovala k pěvecké účasti.

Nejvíce zapůsobily právě písničky z Lemele (o jehňátku, dobré paměti aj.). Chava má stále krásný barevný hlas s rozsahem od hlubokých sametových tónů až po krásné výšky, ve výrazu je prostá a přímočará.

V písních často reflektuje i současnou politickou situaci v Izraeli, vztahy mezi Židy a Palestinci. Barevně nasvícené pódium vytvořilo náladám písní i odpovídající atmosféru. Večer dokázal, že i bez klezmeru se lze na izraelských písních pobavit a něco se dozvědět o zemi, kterou stále moc neznáme.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků