Žil s manželkou a družkou. Tu znásilňoval a týral, o děti se nestaral, dostal sedm let

Podle obžaloby muž v rozmezí let 2015 až 2020 zakazoval, aby děti opouštěly dům, ale současně nechtěl, aby se o ně někdo staral, a sám se jim také nevěnoval.

„Tím u dětí došlo ke zpomalení jejich vývoje, zejména sociálního vnímání a mluvy, kdy jim nezajistil podnětnou výchovu a správné vedení,“ stálo v obžalobě.

Ven z domu ve stejné době nemohla podle spisu chodit ani jeho družka, kterou při odchodu musel doprovázet buď on, nebo jeho manželka. Nešťastnice se dokonce nemohla volně pohybovat ani po domě, i tam musela být neustále pod kontrolou.

„Nedovolil jí, aby si pořídila antikoncepci, přestože věděl, že další děti již poškozená nechce, doprovázel ji při vyzvedávání peněz na poště, které jí po zaplacení výživného a dalších povinných plateb ve zbytku odebral, tedy neměla k dispozici žádné peníze, nesouhlasil s tím, aby měla telefon,“ vypočetla obžaloba.

Družku, která pracovala jako kuchařka, kontroloval i v zaměstnání. „Měl ji neustále pod svým dohledem, kdy v kuchyni ležel přes den na zemi u sporáku, kontroloval hrnce, zda v nich něco není, kontroloval ji na toaletě a znemožňoval jí přes den kontakt s jejími dětmi,“ pokračoval výčet despotického chování.

„Po celou dobu ji psychicky ponižoval, kdy jí říkal, že mu patří, že je jeho majetek, kdy podle jeho předchozího chování a dřívějších reakcí věděla, že pokud by se nechovala podle vůle obžalovaného, bylo by zle, křičel by, rozbíjel by věci, nadával by sprostě, vyhrožoval by, že někoho zabije. Tedy toto všechno snášela, aby byl klid, kdy neměla kam s dětmi jít, navíc by nemohla odejít, protože u sebe neměla děti, neboť tyto byly přes den zamčené v horním patře a poté, co za nimi večer mohla poškozená přijít, byli uzamknuti v horním patře až do rána všichni a klíče měl pouze obžalovaný,“ konstatovala obžaloba.

Nakonec družku začal i znásilňovat. „Nejméně v pěti případech, ačkoli mu říkala, že to nechce, ji donutil k pohlavnímu styku. Poškozená se bránila škubáním a slovně nebo toto raději strpěla, aby měla pokoj, a také z důvodu jeho zjevné fyzické převahy,“ dodala obžaloba.

Stejně bizarní, jako bylo celé soužití, bylo i soudní projednávání. K jednací síni dovezla eskorta obtloustlého muže sedícího na invalidním vozíku. Jenže když chtěl průvod vjet do soudní síně, nastal problém: vozík se totiž nevešel do dveří. Ty jsou sice dvoukřídlé, jenže druhé křídlo bylo zaseknuté.

Na výzvu senátu se nikterak rychle dostavil soudní údržbář, ten ale po odborném zhodnocení a několika ranách do zaseklého mechanismu dveří konstatoval, že teď to neopraví. Eskorta tak muže doslova provlekla mezi dveřmi, složila invalidní vozík a na druhé straně ho zase rozložila.

Muž, který byl už potrestán znojemským okresním soudem, tak mohl stanout před odvolacím senátem a vysvětlit, co se mu nelíbí na uloženém trestu. „Nic jsem neudělal, nic se nestalo, je to vymyšlené, normálně jsme spolu vycházeli,“ prohlásil.

Senát v čele s Hanou Kleinovou ale na původním verdiktu, kterým byl muž potrestán za ohrožování výchovy dítěte, týrání a znásilnění, neshledal nic závadného.

„Obžalovaný je usvědčován vzájemně se podporujícími důkazy. Hrozilo mu až deset let vězení, jednání se dopouštěl po dlouhou dobu a opakovaně, trest proto není nepřiměřený,“ smetla Kleinová mužovy námitky.