Hlavní obsah
Důl Darkov. Ilustrační foto Foto: Pavel Karban, Právo

Komise k OKD viní 14 lidí z toho, že lhali, zneužívali pravomoci a podváděli

Za ztrátu majority státu v důlní společnosti OKD nese podle sněmovní vyšetřovací komise hlavní zodpovědnost někdejší ministr průmyslu z 90. let a současný šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý (ODA).

Důl Darkov. Ilustrační foto Foto: Pavel Karban, Právo
Komise k OKD viní 14 lidí z toho, že lhali, zneužívali pravomoci a podváděli

Komise podá podle úterního vyjádření jejího předsedy Lukáše Černohorského (Piráti) trestní oznámení jak na Dlouhého, tak na dalších třináct lidí. Právo má k dispozici návrh textu těchto oznámení, a tedy i jména všech, kterých se mají týkat.

Mířit budou na exministry Bohuslava Sobotku, Milana Urbana (oba ČSSD), Jiřího Skalického (ODA), podnikatele a někdejšího majitele OKD Zdeňka Bakalu, podnikatele Viktora Koláčka i na advokáty a státní úředníky, jak už Právo informovalo v úterý.

Šéf komise Černohorský pak na tiskové konferenci informace redakce potvrdil.
„Našim daňovým poplatníkům byly ukradeny desítky miliard korun, horníkům, mým kolegům, ukradeno 44 tisíc bytů,“ shrnul historii OKD člen komise za ANO Josef Hájek. Dodal, že OKD je pro něj srdeční záležitost, protože tam více než třicet let pracoval. Dlouhý podle komise chyboval hned několikrát.

Připravovali půdu Koláčkovi s Otavou?

Svým rozhodnutím s exministrem pro správu národního majetku a privatizaci Jiřím Skalickým (mimo jiné odpovídal za přípravu privatizačního projektu) prý připravili stát o podíl v OKD ve výši 12,5 procenta, když rozhodli o snížení základního jmění společnosti, a to na úkor státního podílu v OKD.

Tento krok, aby minoritní akcionáři OKD nedoplatili na útlum těžby a vypořádání ekologických závazků, měl z velké části za následek definitivní ztrátu majority státu v důlní firmě v roce 1996.

„Časová souvislost naznačuje, že již v době přijímání rozhodnutí o snížení základního jmění zúčastněné osoby věděly nebo měly vědět, že skutečným důvodem tohoto kroku může být „uvolnění místa pro nového většinového vlastníka“, stojí v návrhu trestních oznámení.

V této souvislosti se Dlouhý a Skalický mohli podle komise dopustit trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Spolu s nimi má oznámení mířit i na bývalého předsedu Fondu národního majetku ČR (FNM) Romana Češku, šéfa sekce majetkových účastí FNM Pavla Šandu či náměstka Skalického Jaroslava Jurečku, který podepsal dokument o snížení základního kapitálu.

Oznámení na Dlouhého a Skalického se však netýká jen kauzy OKD, ale také privatizace státního podniku Českomoravské doly, který získala společnost K.O.P. podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy (již zemřel). Jde o tytéž muže, kteří přes firmu Karbon Invest získali i vládu nad samotnou OKD.

Prodej měl původně proběhnout formou soutěže, avšak podle zjištění komise Dlouhý během příprav poslal dopis na ministerstvo pro privatizaci, v němž žádal, aby byl majetkový podíl prodán přímo společnosti K.O.P. Koláčka a Otavy.

„Zcela chybí odůvodnění, proč by měl být takový krok učiněn, přesto to ministerstvo pro privatizaci na základě žádosti navrhlo vládě, aby byl prodej uskutečněn formou prodeje přímo společnosti K.O.P. za cenu akcií na kapitálovém trhu (aniž by byl majetkový podíl oceněn),“ stojí v dokumentu. Podnikatelé pak podíl získali za 189 milionů korun, přičemž jen o rok později byl podíl oceněn na téměř 800 milionů korun.

„Tím, že nezajistili, aby byl podíl státu na ČMD převeden za tržní či obvyklou cenu (…) podle názoru vyšetřovací komise způsobili státu škodu ve výši 609 milionů korun,“ vysvětlili poslanci.

Dlouhý se Skalickým se tak podle nich mohli dopustit zneužívání pravomoci veřejného činitele, maření úkolu veřejného činitele nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Sobotka a Urban zneužili pravomoci

Přestože se policie v minulosti v souvislosti s kauzou OKD zajímala o expremiéra a někdejšího ministra financí Sobotku a případ odložila, komise má za to, že nyní zjistila nové skutečnosti. Poslanci proto chtějí kvůli jejich prověření podat nové trestní oznámení. To se týká také někdejšího ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana.

Sobotka podle poslanců „neusiloval o maximalizaci ceny, neboť měl obavy o možnosti financování transakce ze strany nabyvatele (Koláčka s Otavou, kteří byli v době privatizace trestně stíháni z podezření z tunelování OKD)“.

Spěch si komise zdůvodňuje také tím, že Sobotka chtěl privatizaci dokončit ještě před vstupem ČR do Evropské unie, aby na privatizaci EU nemohla dohlížet.
Sobotka navíc se společností Karbon Invest jednal exkluzivně i po skončení lhůty pro exkluzivitu a nezabýval se jinými, vyššími nabídkami.

Tím, že neusiloval o dosažení tržní ceny a „naopak působil ve prospěch nabyvatele“, se mohl dopustit pokusu či přípravy trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, popř. mohl spáchat maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, protože „podstatně ztížil splnění povinnosti neposkytovat veřejnou podporu a nedbal povinnosti exkluzivně nejednat“ s Karbon Investem.

Urban, který se podílel na jednání o ceně, podle poslanců nebránil jako ministr průmyslu zájmy státu. Tím se prý mohl dopustit trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, popř. porušení povinnosti při správě cizího majetku, protože i přes skončenou lhůtu exkluzivity dál jednal s Karbon Investem a opomíjel jiné zájemce.

Bakala a Koláček podváděli

Jedno z trestních oznámení se týká akcionáře Karbon Investu podnikatele Koláčka, který OKD zprivatizoval a následně přeprodal Bakalovi.

V době, kdy Koláček s Otavou exkluzivně jednali s vládou o odkupu státního podílu za 4,1 miliardy korun, již podle komise Karbon Invest fakticky ovládala společnost Charles Capital Zdeňka Bakaly. Poslanci to dokládají kupní smlouvou mezi oběma firmami.

Tím, že to Koláček a Otava vládě zatajili, uvedli politické špičky v omyl. Kabinet měl stále za to, že prodává minoritní podíl lidem spjatým s regionem, kteří budou firmu rozvíjet nebo minimálně zásadně nezmění fungování OKD. A právě na základě této domněnky s nimi stát jednal exkluzivně. Svým jednáním měli spáchat trestný čin poškození cizích práv a Česku prý způsobili škodu velkého rozsahu. Zamlčováním reálného stavu, aby na prodeji vydělali co nejvíce, se dále měli dopustit podvodu, protože kdyby jim stát neprodal podíl exkluzivně, mohl dostat mnohem více.

Tunelování OKD i po obvinění

Bakala o zamlčování informací měl podle poslanců vědět, ale nic neřekl a jako faktický vlastník z toho těžil. Proto i na něj hodlají podat trestní oznámení kvůli podvodu a nepřekažení trestného činu.

Samostatnou kapitolou v textu je tunelování OKD Koláčkem. Prostřednictvím uzavřených mandátních smluv s OKD, které byly podle komise „z části fiktivní“, Koláček s Otavou ze společnosti vyváděli podle komise stamiliony korun. Obdobné smlouvy měl Karbon Invest uzavřeny s ČMD a výnosy se údajně pohybovaly mezi 550 miliony v roce 2000 až po 681 milionů korun v roce 2003.

Jejich jednání podle poslanců zkreslilo finanční toky společnosti, z nichž pak vycházel znalecký posudek oceňující minoritní podíl v OKD. „Vytvořil tím podmínky pro tzv. privatizační incest, tj. koupení dceřiné společnosti za použití jejích vlastních prostředků,“ myslí si poslanci.

Z návrhu textu rovněž vyplývá, že komise chce podat trestní oznámení hned na několik advokátů. Jsou mezi nimi Radek Pokorný a Richard Wagner z advokátní kanceláře PWP. Ti připravovali pro ministerstvo financí vyjádření pro Evropskou komisi (EK) týkající se možné nedovolené veřejné podpory ve věci prodeje OKD, kterou začala EK šetřit po stížnosti firmy Penta z roku 2005. Tato společnost měla zájem koupit menšinový státní podíl v OKD.

Právníci lhali Evropské komisi

„Vyšetřovací komise dospěla k závěru, že ministerstvo financí v součinnosti s advokátní kanceláří PWP poskytlo Evropské komisi lživé a zavádějící informace,” tvrdí poslanci v návrhu trestního oznámení.

Pokorný s Wagnerem se podle nich vědomě snažili odvrátit hrozbu navrácení protiprávně poskytnuté státní podpory, čímž se prý mohli dopustit podvodu či poškození cizích práv.

Společně s těmito právníky ale komise míní podat trestní oznámení i na nynějšího starostu Vyškova Karla Goldemunda (ČSSD), který byl v dotčené době poradcem tehdejšího ministra financí Sobotky a později jeho prvním náměstkem na ministerstvu. Byl to on, kdo podle poslanců nařídil převzít podklady od advokátů z PWP, čímž se údajně mohl dopustit zneužití pravomoci veřejného činitele.

Dalším v řadě mezi právníky, na které má podnět komise mířit, je advokát Tomáš Matějovský. Toho podezřívají z podvodu či poškození cizích práv, protože prý poskytl nepravdivé a zavádějící informace Evropské komisi k druhé stížnosti na nepovolenou veřejnou podporu, kterou v roce 2008 podalo sdružení nájemníků BYTY­OKD.cz.

A společně se jmenovaným advokátem zákonodárci podezřívají z nezákonného jednání i tehdejšího vrchního ředitele ministerstva financí Tomáše Uvíru, který schválil Matějovským připravenou odpověď Evropské komisi. Mohl se prý dopustit podvodu, případně poškození cizích práv či zneužití pravomoci úřední osoby anebo maření úkolu úřední osoby.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků