Hlavní obsah

Zachrání nás lamy? Mohou mít protilátky účinné proti koronaviru

Novinky, tcs

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Autoři belgické studie zveřejněné ve vědeckém magazínu Cell uvádí, že lamy disponují protilátkami, které by mohly být účinné proti nemoci covid-19, stejně jako už prokázaly svou účinnost proti nemocem SARS a MERS. Jak uvádí deník Guardian, který o studii informoval, řešení, na které netrpělivě čeká celý svět, by mohlo být přímo před námi, chlupaté a líně přežvykující mrkev.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vědci malé laboratoře VIB LAB v belgickém Gentu se účastní celosvětových závodů o vynalezení účinných přípravků proti nemoci covid-19 či samotnému koronaviru SARS-CoV-2. Klíčem k jejich úspěchu má být čtyřletá lama jménem Winter.

Pro znalce lam, uvádí Guardian, však není tato informace žádným překvapením. Jejich protilátky byly zkoumány a využívány už proti viru HIV a dalším. Podobné protilátky se vyskytují i u jiných zvířat, například žraloků, výhoda lam však spočívá v tom, že oproti mořským predátorům se s nimi podstatně lépe pracuje.

Dostatečně malý protein

A proč jsou jejich protilátky účinnější než ty lidské? Zjednodušeně řečeno kvůli své velikosti. Lidské tělo vytváří pouze jeden typ specifických protilátek vytvořený ze dvou typů proteinových řetězců (těžkého a lehkého), které tvoří tvar písmene Y. Lehké proteinové řetězce jsou navázány na „ramena“ Y.

Lamy disponují rovněž tímto typem protilátek, kromě toho však jejich tělo vyrábí protilátky, které nemají lehké řetězce proteinů, a tudíž mohou být podstatně menší, zhruba čtvrtinové. A to je klíčem k jejich účinnosti proti koronaviru.

Po stopách původu koronaviru. Odkud se vzal a jak se přesně šířil?

Koronavirus

Jak uvádí autoři v odborném článku, který byl zveřejněn v magazínu Cell, menší protilátky mohou proniknout do glykoproteinu S (spike), který tvoří charakteristické „hroty“ (v angličtině právě spikes). Těmito hroty se koronavirus přichytává na buněčné membráně. A právě tyto glykoproteiny dokážou malé lamí protilátky narušit. Virus pak nemůže lidské buňky napadat.

Prokázal to právě Winter. Už předtím byl infikován SARS a MERS. I když vědci nedokázali u těchto koronavirů izolovat protilátku, která by zabírala proti oběma koronavirům, našli v jeho krvi různé protilátky, které zabíraly proti jednotlivým koronavirům. Nyní našli látku, která zabírá proti SARS-COV-2.

Protilátky ve spreji?

Vědci se nyní připravují na klinické testy, výsledky mohou být známy v řádu měsíců. Na konci výzkumu však zcela jistě nebude vakcína, která by měla dlouhodobé účinky. Protilátky se v těle vytvoří téměř okamžitě, ovšem vydrží tam měsíc, maximálně dva.

Roušky mají význam, ukázal pokus na křečcích

Věda a školy

Autoři článku si proto dokážou představit, že by protilátky mohly být podávány prostřednictvím inhalátoru, kterým by se protilátky dostaly přímo ke zdroji infekce v plicích.

„Je před námi ještě mnoho práce,“ uvádí jeden z autorů článku, molekulární virolog Xavier Saelens. „Ovšem jestli se to podaří, tak si Winter zaslouží sochu,“ dodal na adresu chlupatého přežvýkavce.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám